1. co n. čeho [právo, zemi ap.], ojed. koho hájit, bránit: aby oni [úředníci]…nad nimi [Kundou a jeho potomky] ruku držali a obhajovali a obraňovali dostatečně ArchČ 17,368 (1377); že chce [královna] zákon boží…brániti, obhajovati a svobodu dáti BřezKron 351 ad defendendum; aby předřečený Petr již jmenovaným markrabstvím naším vládl a je…říditi, zpravovati a obhayowati mohl TovačA 15a; chcem je [artikule] držeti…a jim jich, jakž v svém bytu jsú, obhajovati a obraňovati ArchČ 4,416 (1453); nadepsané měšťany mé…povinen budu zachovati, obraňovati a obhajovati před každým člověkem CJM 4/2,164 (1475); aby… faráře i těch lidí i toho všeho obhajovali [opat a konvent] beze všeho obtěžování ArchČ 9,408 (1488); ║ budú moci také obyvatelé knínští v svých obciech neb chrástech zajiece sobě honiti neb ptáky a v svých potociech ryby loviti a toho sobě ku puožitku svému obhajovati CJM 4/2,65 (1461) to si hájit. – Srov. ohajovati

2. jur. koho (akuz. i gen.) [znevýhodněného] obhajovat, zastupovat ve sporu někoho, právně hájil ve sporu něčí zájmy: a on Čeněk maje jej v tom obhajovati jakožto poručník jeho pří ArchČ 3,353 (1465); povinen jsem podlé možnosti v spravedlnosti sirotkuov mně poručených obhajovati ArchČ 6,209 (1486)

3. ot čeho chránit proti něčemu, zbavovat nebezpečí něčeho: loch de altea…snadné činí odchrkání, stíraje a stvrzuje materí hrubé a obhaguge od hlízy Apat 73b