obecník, -a m.; k obecný
bibl. publikán, výběrčí daní jako typický představitel veřejných hříšníků: muž jménem Zacheus, ten bieše kniežě obecznykuow EvSeit 147b (L 19,2: nad hříšnými ~Víd, zevných hříšníkóv ~Ol, BiblLit, ~Pad, ~Praž, zjevníkóv EvBeneš, nepravých těžieřiev BiblDrážď, ~Ol) publicanorum; před tiem bieše [Matouš] zjevníkem nebo obecznykem, maje péči o obecných činech LyraMat 8a publicanus; ti, ješto sbieráchu úroky nebo dani ot Římanóv, ot Židóv sloviechu obecznyczy… Ale že takoví obchodové ledva anebo nikdy nemohú býti bez hřiechu vedeni LyraMat 8a publicani. – Srov. obecný hřiešník (obecný I/5)
Za lat. publicanus stč. též publikán, světský obchodník (ComestC 316a)