obcházěnie, -ie n.; k obcházěti, obcházěti sě
1. (čeho [místa]) obcházení, chození kolem dokola: sit iacitus leženie sit agitacioque stiehanie…giracio sit obchazenie KlarGlosA 1563 (De factis); věrú zdi Jericho padly sú obchazenim sedmi dnóv BiblPad Hb 11,30 (v obchazeni VýklKruml, obchozením BiblOl, ~Lit, když za sedm dní sú je obcházeli ~Praž) circuitu dierum septem; ║ všeckna obchazenye zdí jeho [Jeruzaléma] z drahého kamene stkvúcieho BiblLitTřeb L1, Tob 13,21 (vešken okolek zdí jeho ~Card, ~Lit, ~Pad, všěcky okolky zdí jeho ~Ol, všecky zdi jeho vuokol ~Praž) omnis circuitus murorum eius všechny zdi po obvodu. – Srov. obchoźenie 1, ocházěnie
2. (čeho [místa]) obcházení, procházení kolem: a sedmého dne objidu [bojovníci] sedmkrát to město a v sedmém obchazieny Jozue vecě k lidu ComestC 119a (~S, obchození ~K) in circumitu když po sedmé šli kolem; ║ všichni bojovní mužie zemřeli sú na púšti skrze předlúhé cěsty obchazenie BiblPad Jos 5,4 (var. v. obchod I/3) per longissimos viae circuitus pro dlouhou okliku cesty
3. s hodnotícím přívlastkem způsob života, mravy, zvyky: rozmnoženie prospěšenstvie pohanského a cizieho obchazienye pro přezlého a neknězě Iazona ohavnú zlost a neslýchaný hřiech BiblOl 2 Mach 4,13 (přebývanie ~Lit, obcovánie ~Pad, ~Praž) alienigenae conversationis. – Srov. obcházěti sě 2
4. čeho zacházení s něčím, užívání, uplatňování něčeho: i kam se jest poděla chytrost naše ďábelská a obchazenie našich lstí BojDuchT 6a versutia diabolicae fraudis. – Srov. obcházěti sě 4
Ad 3: za lat. conversatio stč. též obyčěj, přiebytek. – Srov. též obieranie