obřězanec, -ncě m.; k obřězaný
bibl. obřezaný člověk, kdo se obřízkou začlenil do židovského náboženského společenství: ex circumcisione fideles z obrzezanczow věřící MamKapR 149a (A 10,45: jenž biechu z obřězánie věřící BiblOl, jenž biechu z obřezánie věrní ~Pad, kteřížto byli z obřězování věrní EvOl, novoobrácení z židovské viery na křěsťanskú vieru BiblDrážď, křesťané z židovstva obrácení ~Praž). – Srov. obřězaný 3