obřútiti sě, -cu, -tí pf.; k obřútiti
expr. [o jedlíkovi] nacpat se, přes míru se najíst: pokúšěji bratří, aby jědúc tak sě obrzityli, jakž by sě toho dne ničemuž dobrému nehodili PasMuzA 416 (~Tisk, ~Kal, sě…objědli ~KlemA) ut plus comedant. – Srov. obežrati sě
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
obřútiti, -cu, -tíš dok. (koho čím) zasypat, zaházet něčím, zahrabat do něčeho; kamením obřútiti ukamenovat; (žalem ap.) zavalit, zahrnout, stísnit; — obřútiti sě nacpat se, přesmíru se najíst (expr.)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.