obývati | StčS | MSS |

obývati, -aju, -á ipf. (pf. obyti); k bývati

1. kde [na místě] setrvávat, prodlévat, zdržovat se, pobývat: ještě by snad vojsko (-uo- rkp) naše v přistavadle athenienském obywalo TrojA 157b resideret; Slunce pod posledním nebeského okršlka znamením, jemuž jméno Ryby jest, obywaſſie TrojA 69b sole…decurrente; pod křížem Kristovým ustavičně obywati PříbrZamP 134b (v obraze); pod každým znamením obywa [planeta] dva dni a šest hodin LékFrantA 140a; kterak dlúho tehdy s štolú v jich [měšťanů] lánu obywati budú [„štolníci“] PrávHorT 122b (prodlévati budú ~S) morabuntur; kdež pán Kristus <s> zástupy obywal, uče je CestKabK 14a; v klášteře svatého Alexieho tak dlúho obywal [sv. Vojtěch] SilvKron 22a delituisse; ║ příležela (-lo rkp) jim [lidem] opatrnost zvláštie dobroty pro pány, pod nimiž sú obywali ChelčSíť 112b jimž byli poddáni

2. kde [v zemi, sídle ap.] bydlit, přebývat; v čem obývat něco; [na území] sídlit, být usazen; [v domě, stanu ap.] mít příbytek: všickni vuobec, kteříž v městě našem Litomyšli nyní obývají CJM 4/1,185 (po 1383) gezessen sein; aby nižádné řemeslo kromě kovářů na zboží našem [biskupově] v jedné míli vzdáli od města Litomyšle vedle práva neobajvalo CJM 4/1,186 (po 1383) nicht wesen sullen und nicht wonen v těch [stanech] obywagi s ženami svými s dětmi i s dobytkem CestMandD 663 (bydlé ~A); synu člověčí, mezi štiery obywaſs JakZjev 348a; ranní lékaři, ješto běžie ves ode vsi a nikdiež neobywagi LékRhaz 61 nemají trvalé bydliště; nerad kto v něm [pustém domě] obywá RokJanB 10b; pán Kristus obywa v našich srdciech RokLukA 413a (fig.); robáci, červové etc. v zemi, v hnoji obywagicze KorMan 170b; když na všem světě obyvatedlném národové v rozličných krajinách obywachu PasKal F19a; kto chtějí v Čechách obywati ŽídSpráv 79; buduť obywati u prostředku jich BiblPraž Ex 25,8 (budu přebývati ~Card a ost.) habitabo; v němžto [Vyšehradu] čeledínové někdy za krále Václava tehdáž obývali jsou BřezKron 348 demorabantur

3. v čem [v dobrotě, pravdě ap.], jak [dobře, šťastně ap.] žít, trávit život; v čem setrvávat: v boží pokoře vždy obyway RadaOtcM 578 (bývaj ~K); rád abywa (m. obywa) [člověk] u velikém duostojenství LékFrantA 141a; s jedniem [mužem] bude dobře obywati [žena], ale s druhým zle LékFrantA 156b vycházet, snášet se; když nechtie [lidé] v těch pravdách zákona obywati RokLukA 162b; abychom v životě křesťanském obywali AktaBratr 1,106a žili křesťanským životem; ut…quieto statu degas obywal ProkPraxD 144b

4. kde, v kom být, existovat, být přítomen: Trojice svatá tu [při obětování] osobně obywa HusSvátB 158b; ano plnost božství v něm [Ježíšovi] obywa, an buoh všemohúcí, nesmírný RokPostB 52; celý Kristus zuostává neb obywa pod jednú každú zpuosobú HilPřijA 128; neb v ní [modlitbě] jako v kostele obýwá pán bůh AktaBratr 2,195b; abych nebyl podtržen, bych co v tom [líčení Husova nakládání se stínanými] stranil, neb sem v ty časy při těch věcech obýval LetVrat 11 byl jsem při tom

5. s kým stýkat se, pěstovat styky, obcovat (arch.): obywa [člověk narozený ve znamení Slunce] rád s urozenými v utěšení LékFrantA 140b; že s ním [katem] nechtie [lidé] obywati RokJanB 178a; když lehce s ženami obywagi [muži] RokLukA 220b; kto obywa s hrdým, přivykneť hrdosti AlbnCtnostA 90a; singulis temporibus, quibus nobis cohabitavit [Iohannes] po vše časy, kteréž jest s námi obywal ProkPraxD 72a; ║ že neobywala [Panna Maria] mnoho mezi lidmi, než sama v svém pokoji bývala RokLukA 13b nezdržovala se

6. [o muži] s kým [s ženou] mít pohlavní styk, souložit: potom ji [ženu] pojal [pohan], aby s ní obywal RokLukA 93b; ten hřích cizoložstvo, když ty jinému s ženou obywaſs RokPostA 47b; jestli že by pak obywal s ní [ženou] muž v jejie nemoci BiblPraž Lv 15,24 (sšel li by se s ní ~Card a ost.) si coierit; jestli že by člověk obywal s pannú s chudú BiblPraž Lv 19,20 (ač by spal s ženú v chlípě sěmene ~Card, ~Ol, ~Lit, snitím sěmene ~Pad) si dormierit…coitu seminis

Ad 1: za lat. morari stč. též meškati. – Srov. též přěbývati, bydliti, obcovati

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


obývati, -aju, -áš ned. (kde) setrvávat, pobývat, zdržovat se; bydlit, přebývat; (v čem) obývat něco; mít příbytek; (v dobrotě, pravdě ap.) žít, trávit život; (kde, v kom) být, existovat, být přítomen; (s kým) stýkat se, pěstovat styky, obcovat; mít pohlavní styk, souložit
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2025, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2025, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2025, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 4 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).