ožralý adj.; k ožrati sě
1. [o zvířeti] přežraný; dolož. jen v přirovn. (o opilci): hledí [opilý] jako ozṙaly beran HynRozpr 172a; nemáš toho tak lehce vážiti tomu wozralemu a potvornému psu [tj. manželu pijanovi] HynRozpr 172b truncken; ║ pandox…idem ebriosus vel gulosus leccator, qui semper pandit ora propter escas vobžerný a wożraly ludař, jako vždy usta otevřena maje, aby jedl VodňLact P6b přežírající se
2. expr. [o osobě] (čím) ožralý, opilý, zpitý: jiný [výklad snu] také na střiezvém a jiný na ozralem BřezSnářM 36b; aniž vtipu mám, k čemu se ozraly člověk hodí NaučRod 231; vinosus…, id est vino plenus, ebrius vinoplodný neb wożraly vínem VodňLact Y4b; v. též obžerný 3. – Srov. opilý 1
3. propadlý opilství, ožralství: církvi…ozralé, smilné BechNeub 47a; mysl ozrala…, tať nedovede jinam než do pekla NaučRod 240