ožívati, -aju, -á ipf. (pf. ožiti)
1. (z koho [mrtvých] čím, v čem, skrze co) ožívat, navracet se k životu; [o rostlinstvu] znovu vzcházet, pučet: nebo se…třasú, jako když to kořenie oziwa OtcB 112a; jenžto naděje požívá, umrlý lid v nie oziwa BawEzop 1392 (v obraze); ež sú i mrtví ozywaly ŠtítAlžb 494b; ješto [lakota jako had] sbožím ozywa a rozmáhá sě opět ŠtítBarlB 100; mrtví vstávají, to jest z mrtvých ožiwagi skrze moc Spasitele ChelčPost 11b (srov. Mt 11,5)
2. ožívat, nabývat síly n. svěžesti, sílit: když duchovní skutci ożywagi, tělesní neprospievaji OtcC 4b; hlas tvój [boží] slyši a ozzywam Aug 89a; rozum skutečný roste…a pamět ozywa ŠtítVyš 16b viget
3. čeho těšit se, čerpat radostné osvěžení, mít potěšení z něčeho: sladkého ochotenstvie s Ježíšem ozzywaſſe [P. Maria] ModlLeg 30b. – Srov. ožívanie
4. [o člověku] (čím [vírou]) duchovně se obrozovat, probouzet se k duchovnímu životu: ten otec mrtev byl duchovně, nemaje viery k synu božiemu, a tento syn jeho byl počal oziuati věrú ŠtítMuz 16a
Ad 2: za lat. vigere stč. též čerstvěti. – Ad 3: v. I. Němec, LF 103, 1980, 162n.