očititý adj.; k oko
mající oči, vybavený očima: Matěj, Lukáš, Marek, Jan,…praví cherubíni,…po všem těle ocititi sú ProlBiblL 147a (HierPaul 7: oczititi sú ~K, očiti jsú BiblPad, ~Kladr, plní očí jsú ~Praž) per totum corpus oculati sunt (fig.)
Srov. oculatus…, id est plenus oculis vokatý, zřetedlný VodňLact P1b. – K tvoření srov. vrchtitý