očepiti, -ṕu, -pí pf.; k čepec
co [vlasy, hlavu] („čepcem“) přiodít (ovázat ?) čepcem něco, nasadit čepec na něco: oczziepywſſi [Judit] své kadeřavé vlasy čepcem BiblOl Jdt 16,10 (~Lit, MamKapR, ~UKD, ~Víd, obvázala jest vlasy své čepcem BiblPad, vstavila na ně čepici ~Praž) colligavit cincinnos…mitra; mitrare ocžepiti SlovKlem 17b; vittatus…vitta ornatus Woċepeny VodňLact Y5a; vitto…vitta ornare Wocżepiti VodňLact gg6b
Srov. za lat. vitta stč. též pentlík, závoj, čepec lněný (MamVíd 143a)