očce, -ě n.; k oko
expr. očko, očičko, oko: spenši [sv. Kateřina] svoji ruce k sobě, zatvořivši occzy obě LegKat 2317. – Srov. očice
Očci je náležitý tvar du. k očce, nikoli dial. tvar du. k očko (jak soudí ExcGb)
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
očce, očice, -ě n. očko, očičko
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.