nářězek, -zka/-zku m.; k nářěz, nařězati
zářez, otvor způsobený naříznutím: lidé… husto nařezují a často kóry s toho dřeva, a z těch narziezkow tekú z kóry ven krópě kadidla CestMil 123b de incisionibus; opobalsamum, id est incisio vel cortex balsami Narzezek balšámový neb kuora jeho neb miezka, která z něho teče VodňLact kk8a. – Srov. nařězánie
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nářězek, -zka, -zku, masc., Einschnitt: lidé nařězujie kóry s toho dřěva a z těch narziezkow tekú ven krópě kadidla de incisionibus Mill. 123b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nářězek, -zka, -zku m. naříznutí, zářez
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nářězek m. = co je nařezáno, uříznuto
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.