návara | StčS | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |
Návara | StčS |

návara, -y f.; k navařiti

1. nějaké jednoduché napolo uvařené jídlo, např. ze sušeného ovoce (srov. hluž. nawara ‚trochu povařené jídlo‘): zášpice millipisa, sit nauara zerophagia KlarBohE 536 (De ferculis); záštpice millepisa, sit navara zerophagia KlarGlosA 1790 (De ferculis); semicoctus Nawara KlarGlosD 3; serofagia nawara neb suchá krmě SlovVodň 71b; serophagia tvrdá krmě, nawara SlovOstřS 110; že se nepostí [lakotní lidé], již uzříš, anoť celý den jedí, ono pučálku, nawara, jablka, ono i ono, i mní, že má tak býti RokPostB 154 (~K); serophagia nawara, id est semicocta SlovKlem 82a

2. Návara, -y m. jm. osob.: Johannis Nawara TomekMíst 1,57 (1411); Návara ArchČ 17,343 (1490)

Ad 1: za lat. xerophagia stč. též chudomačka; srov. xirophagus … kto toliko ovotce jie VodňLact Y7a. — Doklad ať já mu nedám na wary DivKlem 192a (35) patří sub vary (v. t.)

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


návara, -y, fem., jídlo jen trochu povařené, pučálka, ein etlichermassen gekochtes Gericht, Quellerbse; luž. nawara trochu povařené jídlo, pučálka. — (Lidé v neděli) se nepostí, ano ť celý den jedí ono pučálku, nawaru, jablka, ono i ono, a mní, že má tak býti RokycPostKl. 98b; navara *zerophagia Prešp. 1686; nawara *zerofugia (sic) Veleš., *serophagia VocabMus. 184a, Rozk. 2526; *serofagia nawara neb suchá krmě RVodň. 76d; nauara *zerofagia BohFl. 503 (DiefbGloss. xerophagia = klein essen, durre kost). — Příjm.: Nawara TomZ. 1411 st. 57; pana Jana Nawary KolB. 24b (1587). — Jm. místní Návary: in villa Nawar Poř. 1375 (54).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


návara, f. nějaké jídlo jen trochu povařené, např. ze sušeného ovoce
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


návara f. = jídlo jen trochu povařené, pučálka
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 20 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).