náchod, -a/-u m.; k nachoditi
1. příchod, vstup: gressus chod, východ egressus, agressus nachod, cada pád, disgressio záchod KlarGlosA 1566 (De factis); agressus náhod SlovVokKlem 175a; aggressus nachod Slov Muz XII E 8,229a; aggressus nachod SlovOstřS 59. Jen v slovnících
2. relig. vstupní modlitba při mši (srov. „introit“): dic alleluia bohuchvála, introitus (interitus ed.) nachod, protispěv antiphona fiet KlarVokF 335 (De theologia; srov. introitusque nástopník KlarGlosA 2420); introitus Nachod, colecta sběrna *SlovHeilig 74a
3. jm. míst.: Gron de Nachod Profous 3, 174 (1254); tatoť jest mast z nachoda, vóniť má jako z mnichového záchoda MastDrk 287 (pro rým)
4. jm. osob.: per Nachodonem Confirm 3,172 (1385)