1. nábožný, zbožný, nábožensky opravdový; [člověk] pobožný: ne ten je přěd bohem pirvý, jenž jest šlechetného urozenie…, ale jenž jest naboſneho i svatého života Túl 28b; nakloňte svá nábožná srdce pánu hospodinu LyrDuch 66; přijide k ňemu [poustevníkovi] mnoho naboznych lidí OtcB 170a religiosi; velmiť platná jest častá a nabozna modlitva JeronM 21a devota; hospodinu všemohúcému děkuje naboznym srdcem PulkS 39 contrito et compuncto corde; s naboznu poklonú chváléšta hospodina BiblLitTřeb L2, A 16,25 (modléce sě ~Ol, ~Pad, ~Praž) orantes; zda jsi ty v panenství čistši než ona, zdali naboznyeyſſy ŠtítKlem 47a; nabożny klášter mnichový CestMandA 172b; tehdy, dcerko, krále věčného slyš a myslí naboznu přichyl ucho své k myšlení o radosti své HusDcerkaM 219b; v nabożnych modlitbách VýklŠal 76a sanctarum orationum; kto mní, že by nabožny byl, neskrotiv jazyka svého …, toho jest marné náboženstvie ChelčPost 134a (Ja 1,26 religiosum: zákonným EvOl, duchovním BiblDrážď, ~Ol, ~Pad, křesťanem ~Praž); lid neynabożniegſſie AktaBratr 1,153b; Arapi… jsú lidé dosti tvární v mraviech, zvláště kteříž jsú naboznij CestKabK 34b; contemplacio Nabozne myšlení Slov Muz XII E 8, 228b; devotus quasi deo votus nabozny, id est na bóh myslný Post Muz XIV E 23, 3a (1463); ║ o nichžto [kacířích] sě zdá, by sě čistotú, almužnú, modlitvú jako rúchem nabuoznym oděli MatHom 92 pietatis rouchem zbožnosti; nábožný stav vedú [husité], chodiece s dlúhú bradú VýbMat 2,241 (Žaloby na husity I) žijí pobožně (iron.)

2. zpodst. věřící (člověk): sprostní nabozny lépe vidie pravdu ŠtítVyš 104a devoti … simplices; neb toho času byly sú o to [o svátost oltářní] veliké nesnáze mezi Nabożnymi vilémovskými i bratřími chelčickými AktaBratr 1,88a

3. náboženský, sloužící náboženským účelům, zvl. uctívání boha, posvátný; [zpěv, umění ap.] duchovní: Přemysl i všickni páni zemští kláštery, kostely i jiná miesta nabozna … tiskniechu PulkB 157 pia loca; a tu [na sjezdu] také rozmluvímy i o jiné věci, ještoť nebude všecko nábožné ListářRožmb 3,106 (1446); iubilacio nabozna radost SlovOstřS 87; votivus nabozni SlovOstřS 121; dotýká [evangelista] obyčeje nabozneho, že tam šli [Maria a Josef] do Jeruzaléma vedlé obyčeje dne svátečnieho RokLukA 79b; bázeň božie jestiť nabożne uměnie BiblPraž Sir 1,17 (uměnie duchovnosti ~Ol, zákonnicstvo uměnie ~Lit, ~Pad) scientiae religiositas; iubilus plésa aut nabožne zpievanie SlovKlem 57b

4. duchovní, příslušející k duchovnímu stavu, zvl. k řeholi: za tiem pojide nabozny muž v žíněnéj húni PasMuzA 639 (nádobný ~Tisk); pak budú zlí zle súditi: proč tento nenie na púšti, proč má úřady a počen naabozen býti? ŠtítSvátA 7a; neb ten duch tak přebývá v chudém nabožnem jako v bohatém světském AktaBratr 1,153a (zpodst.); ║ někteří … dali sě, aby vedli bez zmatku život nabozny jakožto svatý Benedikt LyraMat 94a intendunt vitae contemplativae Bohu zasvěcený — v titulu osob duchovního stavu: nábožným mužuom (muožuom ed.) převorovi i všemu konventu kláštera TeigeMíst 1,288 (1378); pře … mezi nábožnými pannú Elškú abatyší i jinými pannami a jeptiškami ArchČ 26,115 (1441); NaBozny svatý Bernhart HilPřijA 6

5. komu n. čí [o vztahu k bohu n. vrchnosti] oddaný, věrný: bieše [Veronika] nabozna bohu (-uo- rkp) svému VeronM 246a domino suo devota; daj [Bože] tomuto sluzě tvému …, aby tobě se vším srdcem nabozen v králevstvie zpravovánie ostal vždycky statečen ŘádKorA 41b; ochotně od lidu byl přijat [král Vladislav] i od žákovstva, a zvláště od Daniele biskupa svého nabozneho PulkB 136 a devoto suo Pragensi episcopo; otcházěl jest [Kristus] na miesta sobě čeledních a naboznych, aby otpočinul po práci a robotách LyraMat 57a devotorum — v titulu poddaných (s poses. zájmenem): s pomocí boží, a k tomu naboznych našich ustavičnú příčinú MajCarA 9 devotorum nostrorum; že přišel před naši velebnost [císaře] poctivý kněz Mikuláš … i súsedé téhož městečka, nábožní a věrní naši milí CJM 4/1,359 (1436); biskupu vratislavskému, kniežeti nábožnému našemu [krále Jiřího] milému ArchČ 7,235 (1461)