nuženie, nuzenie, -ie n.; k nuziti, núzě
1. (koho/čeho) trápení, trýznění; [koho] sužování: že jsú [apoštolově a proroci] tvrdých pasóv požívali pro nuzeni těla ComestK 259b propter afflictionem; pavor strach, fletus pláč, nuzenie artor KlarGlosA 1359 (De motibus corporis); cruciatus (circiatus rkp) nuzenie SlovVeleš 90b; ║ odvrzte všeho nuzenie, neboť jest hospodin, jenž jest naše nepřátely diábly skrotil OtcC 181a (snuzenie ~A, ~E, súženie ~B, ~D) úzkosti, starosti
2. bezohledné vymáhání peněz, odírání: za pohřeb a za olej přijetí nižádný nuzenie (první e nadeps.) neb trženie se nepokúšej HusSvatokup 167b; druhá krádež jest nuženie pánóv světských…, když šacují přielišně chudinu HusVýklB 86b (~M). Jen u Husa
3. nucení, donucování, nátlak: bezděčné nuzenye učiní jemu [srdci] tesknost ŠtítVyš 108b; ale potom jako od dlužníkóv nuzenim žádají [kněží], a aby vydřěli dary, náramně pilni jsú HusBludB 146b (~TN, nuzně ~M, ~K) exigunt; ani od svěcenie…aby co bylo nvżenim vzato HusBludM 211a (nuzenim ~B, ~K, ~TN) ut…exigatur; ║ protervitas nuzenye, affliccio utrpenie, conculcacio potupa Slov KapPraž O 23 (zad. přídeští) násilnost, surovost (?). – Srov. nucenie
Změna nuženie v nuzenie (vlivem núzě) patrně již stará. – Ad 1: za lat. cruciatus stč. též mučenie, muka. – Ad 3: za lat. protervitas stč. též otpornost