nravnost, -i f., též mravnost; k nravný
1. mravnost, ctnost, ušlechtilost: aniž tobě bývaj kunštík oplzlý…, ale vzácná múdrost nebo mravnoſt SenCtnost 290a grata urbanitas; pietas gunstlichkait, gunstlich gemute, gutis willen, zitikait, přieznivost, dobrovolenství, dobrota, nrawnoſt SlovCath 470b; nebo což dieme o znamení té svátosti, to vše prvé v člověku bytně má býti, jako ty mrawnoſti skutečné, jimiž se má spojití s Kristem ChelčBisk 49a mravní vlastnosti
2. mravouka, etika: jakož die svatý Řehoř v prvých kniehách mrawnoſty LyraMat 4b primo Moralium; ethica…, id est moralis vel sciencia, que tractat de moribus, Mrawnoſt neb uměnie, které vede k mravóm, mravnomluvna VodňLact H6a. – Srov. uměnie nravné (nravný 3), nravořekna
3. obrazný smysl (náboženskomravní): tropus est figura, moralitas, loquendi modus, podobenstvie, mrawnoſt VodňLact X6b. – Srov. nravný 4
Ad 2: za lat. ethica stč. též pravona