nov́utký adj., též novutký (?); k nový
1. nový, nebývalý: miranda res divná věc, novella res nouitka věc SekvUKA 58b
2. [o něčem živém a malém] mladičký, mladý: synové tvoji jak nowytke olivie okolo stolu tvého ŽaltPod 127,3 (~Kap, otmladci olivní ~Wittb, otmladi olivetští ~Klem, otmladie olivové BiblOl, mladost olivská ~Drážď, mlázie olivové ~Pad, nové ratolesti vel mlázie MamKapR, nové sazenie olivové BiblLit, mladistvé olivie ~Praž) novellae olivarum; libo bude bohu nad telcě nowitkeho ŽaltKap 68,32 (var. v. nový 2); jichžto synové jako nowutke sazenie štěpové v své mladosti BiblLit Ps 143,12 (var. v. nový 2)
Srov. nový