ničso, ničs(e), ničs, ničse, nic(e) nic, nice, zájm., adv. a část. nic ne: nic mi jest v nich známo; nic, žádná věc: nic moci nejměl oheň na jich tělech; pro nic za žádnou cenu; ni v čem v ničem; ničehož ničs vůbec nic, naprosto nic; v ničse, v ni več, k ničemuž obrátiti, přivésti (koho) znevážit, uvést v pohrdání; pohrdat; (co) zničit, obrátit v niveč; k nicu přivésti znevážit; k nicu vzvésti přivést ke zkáze, zničit; ničs méně neméně, nicméně; přece však; ničehož ničs ani trochu, vůbec nijak; ne, nikoli: ale zda jim (hříšníkům) tak to pomine? Jistě nic; nikterak: řěč ničse neprotivná nikterak nepříjemná; nikoli však: bóh ny jest miloval a miluje, nic pro svój užitek
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
ničso, ničs(e), ničs, ničse, nice pron. = nic; nikoliv; — pro nic = za žádnou cenu; — nic neméně = neméně; — k ničemuž přivésti = zničiti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.