1. (k čemu, při čem [zemi]) být skloněn n. schýlen hlavou dolů, sklánět se: a když na ryby hledieše [dítě], poklek hlavú dolóv niċeẛe DalL 21,22 (visieše ~C, hlavu… naklonieše ~Fs) das houbt es nider hilt (var.: neygete…nyder); ležiech prostřěv sě na svéj tváři a obličej muoj nyczyeſſe při zemi BiblDrážď Dn 10,9 (~Ol, přídržieše se země ~Lit, ~Pad, ~Praž) haerebat terrae; k zemi na kolencí nyczyecy počě [sv. Margareta] boha prošiti PasMuzA 321 (na kolenú klekši ~Kal, na kolena padla ~Tisk) klečíc sehnuta; hospodin, jenž píše k zemi nyczieſſe, opět sě vzhóru pozdvihl KristA 78a (srov. J 8,6 inclinans se deorsum: pochýli se na stranu EvVíd, nakloniv sě dolóv ~Zimn, ~Ol, ~Beneš, skloniv se dolóv ~Praž, BiblLit, ~Pad, ~Praž, schýliv sě dolóv ~Drážď, ~Ol); nalezl ji [anděl Marii] ana slziec klečéci k zemi nyczieſſe, bohu sě modléci ModlLeg 68a; ležéch na tváři své… a tvář má niczieſſe k zemi PříbrZamP 301b (patřiše ~B); succumbo poddávám se, procumbo nyczym, decumbo spoléhám SlovUKC 222a

2. ničě part. v doplňku [o padnutí, klesnutí ap.] maje hlavu dolů skloněnou: i padl jest Abram nicze na svú tvář BiblCard Gn 17,3 (nicí ~Pad, ~Praž, ihned ~Ol) cecidit…pronus ad faciem; ktož žádá požehnánie, ten na zemi se nicże položí OtcC 82b (nic ~A); vzdvihše [Jeruzalémští] svoji rucě, pochýlivše sě poklonichu sě bohu nyczziece tváří na zemi BiblOl Neh 8,6 (příchylni jsúc k zemi EvOl, ležiece ničí na zemi BiblCard, ~Lit, ničí na zemi ~Pad, padše na zemi ~Praž) proni in terram; pokloni sě [Josef] niċe na zemi BiblLit Gn 48,12 (ničí ~Card, ~Pad, nicí ~Ol, skloniv se k zemi ~Praž) pronus in terram; i pokloní sě jemu [Balám andělovi] niċe na zemi BiblLit Nu 22,31 (ničí ~Card, ~Pad, nicí ~Ol, padl jest na zemi před ním klanějě se ~Praž) pronus in terram; i padl sem niċe před hospodinem BiblLit Dt 9,18 (ničí ~Card, nicí ~Ol, modle se ~Praž) procidi; niċiece padešta na zemi BiblLit Jdc 13,20 (ničí ~Card, ~Pad, nicí ~Ol, ~Praž) proni ceciderunt in terram; ║ pronus nycze, znak MamKapR 23a (1 Rg 5,3: var. v. nicí 1) tváří dolů. – Srov. nicí 1

3. (na čem, ojed. na co [na tváři]) ležet n. klečet s hlavou skloněnou k zemi (na znamení pokory n. ponížení): a tu [na zemi] s synoma plačíc [matka] dlúho nycziewſſy počě jí tázati PasMuzA 291 (dlúho na zemi leževši ~Kal); diáble pyšný, nyczys pod nohú mladé dievky PasMuzA 321 (ležíš ~Kal, ~Tisk) sternere…sub pedibus feminae; svatý Dominik všicku noc na modlitvách nyczal PasMuzA 414 (bděl ~Kal, pracováše ~Tisk); Silvanus opat…v otrapě jsa, i niczieſſe na tváři OtcB 97b (ležel ~E) pendebat in faciem; inhed na tom miestě na zemi padše tři hodiny boha chváléc nyczieli BiblLitTřeb L1, Tob 12,22 (padše na své tváři ~Card, ~Lit, na zemi padše ~Ol, prostřěni jsúc …na tvář ~Pad, leževše na zemi tvářima ~Praž) prostrati…in faciem; však máte [kněží] prvé sami na modlitbách doma býti, a prvé než pozvoníš v kostele, niczecz na tvář modliti se KrčínHrad 14a