nezjěvně, nezěvně adv.; k zjěvně, nezjěvný
1. [o působení škody] nikoli zjevně, ne na očích lidem, nepozorovatelně, skrytě: nebť jest obyčej zlých lidí, žeť svú zlost nezgewnie vedú, v noci viece nežli ve dne jedú FlašRadaB 1317 (~A); třetie přirovnává Písmo utrhače k hadu; neb jakož had chce uštnúti nevidomě, též on utrhnúti nezgewnie HusVýklB 93a (~M, ~N). – Srov. neznámě 2, nevidomě 1
2. [o výpovědi] nejasně, nepřesvědčivě: o svědciech nezgewnie svědčících: Svědkové zmateční neb nejistí a ne tak světle vyznávajíce, aby jich řečí mohla pravda zjevena býti, nejsú dostatečni PrávJihlA 172a (nejasně gl.); o svědciech nerozumně a nezgewnie svědčících PrávJihlA 12a