nevidomě adv.; k vidomě, nevidomý
1. [o působení škody] neviděně, nepozorovatelně, skrytě: chce býti tu tajně, jako ve tmě a newidomie [ďábel] PříbrZamP 174b; přirovnává Písmo utrhače k hadu, neb jakož had chce uštnúti nevidomie, též on utrhnúti nezjevně HusVýklB 93a (~M, ~N)
2. [o duchovním působení n. chápání] neviditelně, neviditelným způsobem, netělesně: protož někdy duch svatý ukazuje se světu vidomě, někdy také newidomie KristD 102a; přišel [Bůh] newydomye, přišel tajně, přišel, aby sě dotekl mne, ale ne abych já viděl jej Aug 6a; Simeon vidomě Krista přijal, ty newidomye OrlojK 451 invisibiliter; člověk…má [při křtu] vodu, ješto jest vidomé znamenie k obmytí těla, a svatého ducha, ješto newydomye omývá od hřiechu přirozeného WaldhPost 93b; mluvenie božie jest tajné vdechnutie, jímž…svú pravdu newydomye ukáže [Bůh] ŠtítSvátA 175b; aniž proto sě v sobě dělí božie tělo duchovně, newidomie JakKrev 159a; newidomě a duchovně má tomu rozumíno býti JakSpasT 183a invisibiliter; přikázanie božie, ješto newidomie svazují duši člověka RokLukA 170b; měšťané, sedláci i všichni dobří křesťánkové, kteří newidomie od slunce nebeského, pána Krista, berú svú duši ŽídSpráv 151; že jedúce svátost vidomú, má věřeno býti srdcem, že newjdomě skrze víru jedie tělo pána Ježíše pravé AktaBratr 1,23a. – Srov. nevidědlně
Srov. nezjěvně