nevidědlný adj., ojed. nevidělný, nevidlný; k vidědlný
neviditelný, nemohoucí být viděn: věřím v jednoho boha, otce všemohúcíeho, učinitele nebe i země, vidědlných všech věcí i nevidiedl̇nych HusVýklB 26a (newydyelnych ~N, nevidomých ~M) omnium visibilium et invisibilium; nebeské věci nevidiedl̇ne, to jest ty, jenž nemohú tělestným okem viděny býti HusVýklB 26a (newidlne ~M); slunce toliko tělesné věci osvěcuje, ale oči Páně všecky věci, i newidiedlne, osvěcují JakZjev 42a; andělé newidėdlnij JakZjev 245a; newidiedlne věci jeho [boží] BiblPraž R 1,20 (var. v. nevidomost) invisibilia enim ipsius; jenž [Kristus] jest obraz boha newidiedlneho, narozený přede vším stvořením; neb v něm stvořeny sú všecky věci na nebi i na zemi, vidědlné i newidiedlne BiblPraž C 1,15 a 16 (nevidomý…vidomé i nevidomé EvOl, BiblDrážď, pod. ~Ol, ~Lit, ~Pad) imago Dei invisibilis…visibilia et invisibilia; viera pak jest založenie věcí, o nichž naději máme, duovod newidiedlnych BiblPraž Hb 11,1 (var. v. nevidomý 3) non apparentium; ║ jako světlo slunečné…povětřie proniká newidėdlné a jasné činí JakZjev 372a průzračné; a nenie žádné stvořenie newidiedlne zraku jeho, neb všecky věci obnaženy sú a odkryty očima jeho [božím] BiblPraž Hb 4,13 (var. v. nevidomý 2) invisibilis skryto. – Srov. nevídaný 4