nevhod adv.; k vhod
1. nevhod, v nevhodnou dobu, ne v pravý okamžik, nevčas: s meči přiběhli [Němci] na Betlém…, newhod přišli…, též ještě nepřišla mé [Jana Husa] smrti hodina HusPostH 54b (~B, ~D, ~K, ~M). – Srov. nevčas
2. komu nevhod, ne po chuti, proti mysli, k nelibosti: když by jej přělstil, velmi by Židóm newhod učinil BiblMuzSZ 2 Mach 14,40 (~Ol, ~Lit, MamVíd, že by převelikú zhúbu Židóm sám učinil BiblPad, že škodu velikú udělá Židóm ~Praž) se cladem Iudaeis maximam illaturum; tuto sě nám newhod stele LegKat 1396; leč mlčie, leč mluvie, vždy sú newhod zlým [dobří lidé] ŠtítPař 70b nemilí ♦ býti nevhod [o oblečení] komu nebýt vhodný pro někoho, nehodit se k zevnějšku někoho, nepadnout někomu: nebť jest nebyl žádné panně ani paní vhod, jedno té, která své cti byla stráže…, a každé tej, ješto jest na cti klécala, ten plášť krátek, úzek a newhod byl TkadlA 4b (~B); v klobúce ktož ve snách se vidí, jest li vhod, bude ten vzácen pánu svému, pakli newhod, i ten pánu svému se neslíbí BřezSnářM 133a (~S) non congruus
3. Nevhod, -a m. jm. osob.: Neugod CDB 1,398 (13. stol.)