|
|
nevědomie, -ie n.; k vědomie 1. (čeho) nevědění, nevědomost (o něčem), neznalost (něčeho): kteréžto věci rozdielně a po kusu v toto…ustanovenie vložiti a vepsati přikazujem, aby nižádné newiedomie nemohlo býti zamyšleno MajCarA 12 ignorantia; Newiedomie vymlúvá zlý účinek BurleyMudrC 192b; protož soudce…v osidlo padá při soudech pro newiedomie spravedlnosti ChelčSíť 75a pro nepoznání; ti [které Bůh vyvolil], když z nemoci, nechtěním anebo newiedomijm v hřiechy padají ChelčPost 84a; newiedomie bozských věcí ChelčPost 221b; otcové i matery…v duchovních [věcech] v témž newiedomi sú jako i děti ChelčPař 176b; za krále Matyáše to se lidem ohlásilo, aby se newiedomiem nevymlúvali TovačB 25b (nevěděním ~A); pakli ona ostane bez muže, tehdy dědí ona to, což má na ty děti, ješto s tiem jistým mužem měla, neb to newiedomí urozenie těm dětem škoditi nemá PrávSasE 27b (nevědomé urození ~A, ~B, ~C, ~D ♦ s nevědomím koho bez vědomí, mimo nadání někoho, aniž by někdo věděl: že sem s neuiedomim tvým šel BiblPad Gn 31,31 (kromě tvého vědomie ~Ol, bez vědomie tvého ~Praž, kromě tvého věděnie ~Card) inscio te; kdyby se kteří přimísili zlí a kryli se mezi dobrými s newědomim jich AktaBratr 1,96b; buď to s mým vědomím nebo nevědomím ArchČ 7,667 (1466). Srov. nevědka ♦ z nevědomie, skrzě nevědomie [o nenáležitém činu] nikoli vědomě, neuvědoměle, z nevědomosti, z neznalosti: nynie, bratříce, viem, že skrze newyedomy učinili ste EvOl 137a (A 3,17: z neviedomie vel skrze newiedomie VýklKruml, var. v. nevědomě 1) per ignorantiam; duše, když shřěší skrze newiedomie BiblCard Lv 4,2 (~Ol, ~Lit, ~Pad, z newiedomie ~Praž) per ignorantiam; pakli vešken zástup synóv izrahelských nevěděl by a z newiedomie učinil, ješto proti přikázaní BiblCard Lv 4,13 (~Ol, ~Lit, skrze neumělost ~Pad) per imperitiam; aby utekl do nich [měst], kterýž by duši z newiedomie urazil BiblCard Jos 20,9 (~Ol, ~Lit, ~Pad, z nechtěnie ~Praž) nescius; hřiech, jenž bývá z vědomé zlosti…, bezčíslně horší jest nežli ten, jenž z newiedonie (m. -mie) přichodí JeronM 14b ex ignorantia; tiť…hřeší z newědomij aneb ze mdloby JakPost 184a; ale poznal [sv. Pavel] svuoj hřiech, protož die: Ale to sem z neẇedomie učinil JakZjev 366a (1 T 1,13 ignorans: nevěda BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Pad, z nepoznánie ~Praž); člověk, shřešil li by…, a to z newiedomie, obětovati bude za hřiech svuoj skopce BiblPraž Lv 5,15 (z omyla ~Card, ~Ol, ~Lit, skrze poblúzenie ~Pad) per errorem; by pak naň z newiedomie stané právo dáno bylo, tehdy zase má zdviženo býti ZřízVlad c1a; z omylu a nevědomie pobrali jsú těmto ArchČ 9,460 (1488). Srov. nevědomě 1 2. relig. hřešení z nevědomosti (z neznalosti božího zákona): aby ofěrovali v modlení skopce z svého newiedomie BiblCard 2 Esd 9,20 (~Lit, za neviedomie své ~Pad, ~Praž) pro ignorantia sua; ofěrovati za své i za lidská neuiedomie, točíš hřiechy BiblOl Hb 9,7 (~Pad, za…nevidomie ~Lit, za lidské hřiechy, kterýchžto se z nevědomie dopustili ~Praž, za… neumětedlnost EvOl) pro…ignorantia; otlučeni ot života božieho skrzě newiedomie BiblOl E 4,18 (var. v. nevěděnie 2) per ignorantiam; mnohým pán Bůh newědomj odpustí a spasí AktaBratr 2,203d 3. jm. míst.: Janovi Kropáčovi z Nevědomí Půh 5,49 (1480); Jana Kropáče z Neviedomí a na Bučovicích Půh 7,16 (1490) Srov. nevěděnie, nevědomost Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nevědomie, -ie n. (čeho) nevědění, nevědomost (o něčem), neznalost (něčeho); s nevědomím koho bez vědomí, mimo nadání, aniž někdo ví; z nevědomie, skrzě nevědomie neuvědoměle, z nevědomosti, z neznalosti; nábož. hřešení z neznalosti náboženských přikázání Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. 
nevědomie n. = neznalost, nevědomost Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947. 
|