1. neučený, neškolený, nemající vzdělání, nevzdělaný: neboť člověk nevczeny bývá jako obraz jiný proti člověku živému (gynemu rkp), jakž blázen proti múdrému KatoVít 73a sine doctrina; jež sú byli [sv. Petr a Jan] lidé neuczienẏ a neumělí BiblLitTřeb L2, A 4,13 (bez písma neuċeni ~Pad, bez písma a nedouky ~Ol, ~Lit, bez litery a sprostní ~Praž) sine litteris et idiotae; jedna sprostná žena neuczena ŠtítBrigP 2a una ignara mulier; ačkoli byl [Egidius] neuczeny a sprostný Frant 14b idiota et simplex; nehodíš se nám [mnichům za preláta], neb si neuczeny, bez jazyka, nevýmluvný, nedouka a sprostný Frant 37a illiteratus; a protož nepovolal jest [Ježíš] ani umělých, ani mudrcóv, ani králóv, ani bohatcóv, ale chudých rybářóv a nevċenych HusSvátA 484a; inperitus neucženy SlovKlem 55b; indoctus…Neueżeny, ale muož se naučiti VodňLact L7a — zpodst.: umírá učený, takéž i neuczeny BiblDrážď Eccl 2,16 (tak i ost. a HusVýklB 111a) indoctus; navstávaji neuczeny, sprostní a nebes sě chápají, a my s svým mistrovstvem do pekla budem svrženi PasMuzA 464 indocti; a ješto bychom nechtěli, by námi hrdali učenější, to budeme hrdati nevczenyeyſſijmy ŠtítSvátA 81a indoctiores…despicere; v čem mají rozdiel umělí od neučených BurleyMudrC 191b ab indisciplinatis; illiteratus…, id est sine literis kto nezná čten nebo liter, Neueżeny VodňLact L4a negramotný, analfabet. – Srov. nedoučený

2. zpodst. člověk nepodílející se na antické vzdělanosti, barbar: takto pověděl Tales: Ze trojí věci děkuji štěstí:…Najprvé, že jsem člověk a nejsem hovado…Třetie, že jsem Řek a nejsem nevcżený BurleyMudrC 165b barbarus; barbarus et scita neumělý a nevczeni i učený VýklKruml 307b (G 3,11 Barbarus et Scytha: cizozemec a zeměnín BiblOl, ~Lit, ~Pad)

3. nevzdělaný, neosvícený hlubším poznáním, zaostalý, primitivní: rty spravedlného učie mnohé, a kto jsú neuceny, <v> srdečných nedostatcích (nedostatecznych rkp) zemrú BiblDrážď Pr 10,21 (~Ol, ~Lit, ~Pad, kteříž nejsú učení ~Praž) indocti; kto jest tento, zatočiv svým smyslem v řěčech neuezzenych BiblOl Job 38,2 (~LitTřeb, řečí neznámú ~Card, ~Lit, řěčmi neumělými ~Pad, neduovodnými ~Praž) sermonibus imperitis; neobcij s člověkem neuczzenym, ať nebude zle mluviti o tvém porození BiblOl Sir 8,5 (~Pad, ~Praž, neužitečným ~Lit) non communices homini indocto; neuczeni a hlúpí jsú [Turci] lidé, po horách a po žlabinách bydlé CestMil 10b indocti nekulturní; na obě straně jest velmi zlé, [knězi] učenému i nevċenemu RokJanB 23b; ideota hlúpý, neucženy aut indoctus, sine litteris SlovKlem 53a; ║ indocibilis neucženy, qui doceri non potest, indocilis neučedlný SlovKlem 54b nechápavý, omezený

4. (v čem) nevyučený, jsoucí bez odborného vzdělání, nestudovaný; zpodst. neodborník, laik, diletant: my sme lidé neuczieny, kak my móžem kázati MatHom 323 rudes; činíš právě, jako činie zlí lékaři a neuczeni, jenž neplně zvědúc nemoc člověčí…, i dávají lidem lékařstvie TkadlA 36b; lékař ať se nekochá v obcování s laiky, totiž s nevczenými, neb ti vždycky utrhají umělým lékařóm LékSalM 200 in familiaritate laicorum; nu že ráčili ste psáti jako učeným Neuczeny KorMan 8a; poctiví mistři, prosím, toto mé sepsání přijměte v lásce…, neb já nevċený v Písmě svatém AktaBratr 2, 153a; někteří nevčenj apatekáři Apat 182a empirici praktikové; ║ bude li neuczyena lájě, stane vepř, nic nedbajě AlxV 1624 nevycvičená

5. (v čem) nábožensky nepoučený, neškolený (ve věci něčeho), nezasvěcený (do něčeho): Methodius ten kněz byl jest v prvniem sňatku křesťanském dosti sprostný a nevczeny ComestC 12a; lotr nevcżeny v Písmu HusSvatokup 204b; musíť [kdo vykládá bibli]…k tomu písma přivoditi Starého zákona, aby zachováno bylo naučenie Nového svědectvie. Neb jinak každý neustavičný jest a nevčeny a kazí Písma AktaBratr 1,196b není pravověrný — zpodst.: v nichžto [v epištolách] jsú některá nesnadná [místa]…, ješto neuczeny a neustaviční kazie BiblDrážď 2 P 3,16 (~Ol, ~Pad, hlúpí ~Praž) indocti; rozličné knihy psáše [sv. Augustin] a neuczene milostivě učieše PasKlemA 187a; neuczzenee svobodně uč BiblOl 1 Esd 7,25 (~Lit, neumělé ~Pad, kteříž neznají zákona ~Praž) imperitos; quis suplet locum ydiote kto za hlúpého odpovie vel…kto potverdí, doplní vel naplní miesto neumělého, nevczeneho VýklKruml 289b (1 C 14,16: nenaučeného BiblOl, ~LitTřeb, nedouka ~Lit, nedoučeného ~Pad, neumělého ~Praž); že jest neučený aneb svévolný aneb nekřesťan JgSlov 2,705 (Hil. rkp.; nedoučený HilPřijA 3, ~B, ~D)

6. nekněžský, laický; zpodst. nekněz, laik: také bieše jeden pústevník nevczeny OtcB 110a anachoreta; kněží, žáky i neuczene, panny, manžely obojého pokolení přijímaje Frant 22b clericos et laicos; biešta dva bratry, jeden žák a druhý lajk nebo neuczzeny GestaB 25a laicus; v Římě zpovědlníci, kněží světští i mniší, běhúnové neuċenij a nestateční, sedají na zpovědi HusSvatokup 135b; chytrost žákovstva, jenž chce…nad lajky sě v moci, v svatosti, v zboží vznésti…Protož kněžie obecně strašie lidi neuċene Otcem svatým HusVýklB 13a; protož řkú nedokonalí k dokonalým, tělesní k duchovním, pracovití k bohomyslným, poddaní k prelátóm svým, nevczení k učeným VýklŠal 107b