neudatný adj.; k udatný
neudatný, nestatečný: noc jest zlému čas útratný, v ňemž udaten jest nudatnẏ AlxBM 192; kněz sě na Zderada jě hněvati, neudatne ckety dávati, řka:…byl s všě své dni neudatna cketa DalC 50,40 a 42 (nemúdré…neudatna ~Z) ein blodiz tyr… blode (var.: nye redlich); neudatny nevie, jedno láti (lhaty rkp) DalC 28,13 (zlý ~P) der blod (var.: der untüchtig); jeden nedostatek do sebe mějieše [Neklaň], že ovšem neudaten bieše DalC 17,4 (neudatný ~Fs) nicht gar kun (var.: nicht werhaft); v tom ostrovu lidé nejsú váleční ani branní, ale velmi nevdatnij, a když s kým válku mají, volají žoldnéře z jiných krajin CestMil 108a viles valde (var.: rudes) nebojovní; ║ jest li [člověk] nábožný a bohu rád slúží, dějí: nevdatny jest a jako odjatý chodí AlbRájB 1a (~K, neudatný jest nebo náhlý jest ~D) indiscretus est nezdatný, neschopný
Za lat. vilis stč. též nestatečný; za indiscretus též nerozšafný, nerozumný: srov. stpol. nieudatny ‚inhabilis, iners‘