1. koho/co [úctyhodného] zneuctít znectít, potupit, pohanět: i řěčechu [židé jemu:…běsa jmáš. Otpovědě Ježíš: Já běsa nemám, ale ctím otce mého, a v nevcztyly ste mne EvKlem 45a (J 8,49 ~Zimn, ~Praž, ~Ol, BiblLit, ~Pad, ~Praž, nepoctili EvSeit, ~Víd, nectili~Beneš, pod. BiblDrážď, ~Ol) inhonorastis me; tak mnoho má moc jest ponížena a má koruna neuċtena BawArn 1494; takým posmievaním od nich [Kristus od židů] jest neucztien ZrcSpasK 50; protož Pán die k Mojžiešovi…: Že si mě nevctil před lidem při vodách odpieranie, nevejdeš v zemi zaslíbenie JakZjev 219a (srov. Dt 32,51 quia praevaricati estis contra me: nebo ste shřešili proti mně BiblPraž, neb ste zavinili proti mně ~Card, ~Ol, ~Lit, neb ste přestúpili proti mně ~Pad); dehonestare neucztiti SlovOstřS 129; dedecorare neucztiti SlovOstřS 129; kážeme li jemu [poslovi] ty listy takové „lající“ sežrati, aneb jinak udá li se jeho v tom poselství neuctíti ListářRožmb 3,196 (1447); potupa veliká té chvály a cti spasitele našeho, když jest tak přieliš nevctiena tú potupú ChelčOl 293b; menší by hřiech měl, kdy by jiné [ženě] lál, cizie, a nevcztil, než své RokPostA 176b; potupivše Krista Ježíše i Ducha laskavého, a v tom boha Otce nevctili AktaBratr 1,214b; pakli by se kdo vytrhl a kterého z starších neuctil aneb z nich někoho pohaněl ArchČ 16,528 (1498)

2. eccl. čeho [posvátného] zneuctít posvátnost ničeho, znesvětit něco: čtvrté, kdy by času některého nevcztyl, jako kdy by kázal popraviti na některý hod nad kým. Páté, kdy by miesta nevcztyl posvátného ŠtítKlem 93a; dnes u nás v městě řezníci…bili a na slaniny pálili vepře. Farář o to s rychtářem mluvil, aby byli tresktáni, že tak veliké slavnosti [tj. Tří králů] neuctili ArchČ 9,219 (1478); VMti pánu bohu porúčiem a…panně Mariji, jejiehožto hodu lotr rychtář i s jinými neuctil [pořádáním trhu] ArchČ 15,71 (1495)

3. koho/čeho opovrhnout, pohrdnout někým n. něčím, znevážit někoho n. něco: i zda buoh nezvolil chudých na tomto světě…, ale vy neucztyli ste chudého EvOl 155a (Ja 2,6: BiblDrážď a ost.) exhonorastis; Pán posielal k nim [k Židům] proroky, Mojžieše, Aarona, nevċtili jich, až i syna svého, a oni jej zabili RokLukA 385a; [ďábel lidi svádí] pakli přijímají [tělo boží], aby v tom nezůstali, což sú dobrého přijeli, aby to dobré potratili a toho dobrého nevcztili v sobě BechMuz 133a; otce i muže uhanieť žena všetečná…, ale vod obojích bude neuctiena BiblPraž Sir 22,5 (nebude učtěna ~Ol, ~Lit, ~Pad) inhonorabitur