netřěsk, -a/-u m., též nestřěsk, netřěš(e)k, netřěšk, netřěšek, netřeš, netřěk, metřěsk; k třěsknúti/třieskati
1. bot. dužnatá tučnolistá rostlina neztrácející zeleň po celý rok (netřesk střešní, Sempervivum tectorum L; rozchodník, Sedum L ap.): semperviva, barba Iovis Netryezk RostlOl 126; drumecula truskač, irps netrzesk KlarGlosA 818 (De herbis ignotis); semperviva barbienek, jemuž jiní netrzeſk řiekají LékVodň 260a; semperviva, irps, barba Iovis Netrzesk blitus SlovVodň 43b (hawsborcz marg.); Metrzieſk nebo barvienek…barba Iovis, semperviva LékVodň 274a; semperviva huswurcz netřěs SlovSyn 6 (netrzieſ ExcGb); capillus Veneris netrzeſk LékFrantB 109b (opraveno na netík); vezmi vodu z koření studených, jakožto z jitrocěla, z rozchodníka, z netrzeſku a potočníku LékMuz 111b; capillus Veneris Netrziek RostlKřišťBrn 10; umbilicus netrzek RostlKřišťKap 172a; semperviva nestrziesk RostlStrah 84; reubarbarum netrzieſk RostlUKC 91b (vlivem něm. dial. Rhabarbar Šmil.); semperviva netrzeſſk alias barvínek Slov KapPraž K 8/1,153a; barba Iovis netrzieſk vratič Slov UK VIII H 34,128a; recipe rutam barbe, id est sempervivam, que vulgariter husloneh, alias netreſſek Lék UK XIV D 24,94a; s vodu vydávenú z netrzeſku a z posedu LékŽen 99a; capitulum de semperviva vel barba Iovis Netrzyeſſk vel barvienek Lék KapPraž M 8, 67b; acidula brevior netrzeſk Rostl UK X E 14,33a (záměna se šťovíkem snad pro dužnatost)
2. bot. našedivělá rostlina rostoucí v kamenitém prostředí, zvl. plstnatá (smil písečný, Helichrysum arenarium L; divizna, Verbascum L; zvěšinec, Cymbalaria): barba Iovis netrzeſk scicados citrinum idem SlovVodň 36a (blitus idem marg.); barba Iovis semperviva netrziesk, i. e. sticados plesnivec RostlStrah 80; tapsus barbatus netrzeſk, divizna RostlUKC 92a; barba Iovis vel scicados alias Netrzeſk, horum flores sunt crocei, id est huslouch Rostl KapPraž O 14,110a
3. expr. netrestaný, nekáraný člověk: přítele milého…treskci bez přestánie. Netrzieſku bradu holé PříslFlaš 45b. – Srov. Netřěsci
Jak patrno ze ztotožňujících definic, měl tento termín širší význam než dnes, což odpovídá menší diferencovanosti středověké bot. terminologie. Z pův. nechřěst (rostlina, která měla chránit proti hromu) vykládá Machek, Čes. a sloven. jm. rostlin 96. Holub-Kopečný, Etym. slov. 244 spojuje se slovesem třěsknúti. Patrně šlo tedy o rostlinu chránící před hromem. Odtud název zahrnující různé druhy. Ty se navzájem rozlišují méně výrazně než dnes (seskupují se jen podle nápadných vnějších znaků). K menší diferencovanosti středověké bot. terminologie srov. též zjištění H. Fischera (Mittelalt. Pflanzenkunde 283–4), že barba Iovis je dnes Sempervivum tectorum i Sedum (ad 1). – Ad 1: za lat. semperviva stč. též hromotřěsk, tučen mužík (UK IX E 14,55b); za capillus Veneris též netiek, ve VodňLact netiek mužský, devěsil; za umbilicus též popovec, ve VodňLact rozchodník, pupeník; za acidula též ščěvík. – Ad 2: za lat. sticados stč. též rozchodník, kočenie nóžky (RostlOl 127), kočičie nožička (Slov Pardubice E 22 ad 234a); za tapsus barbatus též divie kořenie (RostlStrah 85), jelenie kořenie (RostlStrah 81). – Ad 3: snad z netřieskaný nebo slovní hříčkou z netresktaný (stč. i netřesktati !); smysl přísloví: málo trestanému hrozí potupa