|
|
netbánie, -ie n.; k tbánie 1. (čeho/koho, na co / na koho, o co) nedbání, nedbalé pomíjení (něčeho n. někoho), nestarání se (o něco, o někoho); [vůči světu] pohrdání něčím: čas ostřiehanie a čas netbanye BiblDrážď Eccl 3,6 (~Ol, odmietanie ~Lit, zamietanie ~Pad, ~Praž) tempus abiciendi; na pilné věci nebezpečné netbanye PasMuzA 635; a nemnoho potom netbanym by ztracena [hlava Jana Křtitele] ComestC 302b incuria; o zúfaní a o netbany smrti JeronM 12a; k netbany tohoto světa mohla by ny přichýliti veliká jeho nevěra AlbRájA 42a ad contemptum et odium mundi; aneb kdyby to [pohlavní styk] učinil v netbani na buoh neb na kostelnie ustavenie ŠtítMuz 24b neohlížeje se na Boha; a ktož by netbal toho [přijímání svátosti], smrtedlně by hřešil tiem netbanym ŠtítKlem 120b; netbanie na svět ŠtítBrigP 58b contemptus; skrze lenost a netbanye žákovstva o spasenie lidské JakKost 164b; ot vás [kněží] potupenie veliké božieho zákona a netbanye spasení lidsckého ListySkot 9a oppressio; že nedie toliko „kto nedbá duše své nebo života svého,“ ale die „ktož nenávidí,“ a to jest viece než nedbanie ChelčArc 4a; pro netbánie řečí božích RokJanB 142b; že u těch jest v nenávisti, v nevážnosti a v nedbani zákon boží RokLukA 337a; nedbanie sobě rovného bližnieho svého RokLukA 339a; ║ bývá také hlíza…od rány neuměním neb netbanim zmeškané LékRhaz 103 zanedbáním; kostelové v Nedbánj jsou dáni a jako chlévův nedbají AktaBratr 2,80b jsou zanedbávány 2. (čí) nedbalost, nepečlivost, ledabylý postoj, netečnost: dokad hubenujete netbanim BiblCard Jos 18,3 (~Ol, ~Lit, mdléte leností ~Pad, váháte a oblenujete se ~Praž) marcetis ignavia; neb čím bychom je viece učili, tiem viece v něm [v nepozorném žáku] netbanye by a nesnaženstvie rostlo MatHom 217; že dědina jeho opuštěna jest netbanim rataje lénieho GuallCtnostM 39a; jeho [poddaného] škody a křivdy brániti majíc, pak svým netbanym posilijí ŠtítVyš 57a tolerando; bychom…obecného dobrého v lidech nám poddaných i pokoje svým netbanym nezjednávali MajCarC 189b neglegentiae otio; aby obmeškánie nebo netbanye žádného v tom [„othádaní“] nebylo DubA 10b; blud bývá v svědomí z netbánie, jako když kto netbá sebe poznati, jest li v hřiechu HusDcerkaH 214b; pánův světských i jich ouředníkův nedbáni a mnohých kněží HusKorB 74b; aby váháním nebo netbáním nebylo dobré obecné opuščeno ListářRožmb 1,227 (1437); budou li v čem zmeškáni spasitedlném jich [rodičů] meškáním a nedbanim, všecko to na jich hlavu puojde RokPostB 63; a co se zlého děje pod vaším nedbanim a jest li s vaší volí anebo že vědúc nedbáte mstíti ŽídSpráv 116; incuria netbanie SlovKlem 54a; ║ i budúť najprvé to psáti, což dotýče té panie zvláště, avšak jest to i jiným potřebné znamenati ne v netbany ŠtítBrigP 2b pilně — jur.: stranu, kterúž jest nedbáním sešlo [skončení pře ve čtrnácti dnech], v pokutu některakú poddajte CJM 4/2,51 (1460); škoda skrz jeho nedbání a neopatření, která přijde naň Půh 5,72 (1483). – Srov. netbánlivost 1, 2 3. nedbalost vůči nebezpečí, neopatrnost, neostražitost: což jim [lidem] blud, nedbanie a neopatrnost přinesla ChelčPost 79b; toho vězně, kterýž jeho nedbáním z vězenie ušel NaučBrn 159 Srov. netbalivost Ad 1: za lat. contemptus stč. též neváženie, pohrdánie. – Ad 2: za lat. ignavia stč. též lenost Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
netbánie, -ie n. nedbání; nepečlivost, nedbalost, netečnost; neopatrnost, neostražitost Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. 
netbánie n. = nedbání, nepečlivost, nedbalost Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947. 
|