|
|
|
nesvój pron., s prep. též ne v svém ap.; k svój 1. cizí, patřící jinému, nikoli vlastní: meščěné nejmajú právo staviti pro dluh pána ani jeho ľudí v jinéj hospodě, newſem (m. newſwem) domu RožmbA 66; lid… chozijící na širokosti zemskéj, aby vládl stánky neſwymi BiblDrážď Hab 1,6 (~Ol, ~Lit, ~Pad, aby obdržal stánky ne ſwe ~Praž) tabernacula non sua; siemě tvé budúcie bude putovati (potowati rkp) v zemi neſwei ComestC 24b (Gn 15,13: v zemi neſwe BiblPad, v cizí zemi ~Card, ~Praž) in terra non sua; musichuť oni pútníci tu nepoſwe vóli býti BawArn 5893; jiní dělé své vlastnie zbožie…, jiní beru neſwe BiblOl Pr 11,24 (~Lit, neſwe věci ~Pad, cizie ~Praž) non sua; vlasy krútiec a někdy i neſwymi svú tvář ozdobujíc ŠtítOpat 14b falešnými; že každý muž, kterýž neſwu ženu uzří a přivolí, že by s ní chtěl smilniti,… a též žena, kteráž požádá s přivolením muže neſueho HusVýklB 78b (srov. Mt 5,28: ženu cizí BiblDrážď); ty včely byly sirotčí, i pan Přibík to věděl, a dal li Petránovi, dal jako nesvé,…nejsa pán dědičný, práva nemaje NaučBrn 289 2. nevlastní, nejsoucí v pokrevním příbuzenství: cizoložňata budú diel bráti v sboží neſweho otce, a tak pravé děti zlúpeny budú z svého statku přirozeného ŠtítMuz 67a (~Jez, ~Sáz, ~Opat); že bude nejeden nenaſwe děti pracovati ŠtítMuz 19a 3. nepatřičný, nenáležitý: nebývaj bláznem a neumřeš v času neſwem BiblOl Eccl 7,18 (neſwym časem ~Praž, v času ne tvém ~Lit, ~Pad) in tempore non tuo; nález zajisté, t. odsudek od neſweho súdce vynesený, nedrží, to jest moci nemá PrávHorK 37a a non iudice pod jehož pravomoc nepatří Srov. nevlastní V některých dokladech nelze vyloučit členský zápor ne svój (např. HusVýklB 78b). – Jm. osob. *Nesvój bylo patrně základem jm. míst. Nesvojovici (ves Nesvojovice Půh 4,221; 1466) Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nesvój, pronom. possess. a adj.; stsl. nesvoj non familiaris, pol. nieswój cizí, nesvobodný, ne dobré mysli. — Cizí, fremd: Meščěné nejmají práva staviti pro dluh pána v jinéj hospodě, newſem domu Rožmb. 231 (o ne-v-s- m. ne-v-sv- sr. Hist. Mluv. III, 1, § 412, 4); hospodář když staví hosti za stravu newſem domu t. 235; musichu ť oni pútníci tu ne po ſwe vóli býti Baw. 149a; mládenče, mluv jedno v svéj potřěbě, čím pak méně ne w ſwe nebo neupotřěbě ŠtítVyŠ. 29b; cizoložňata budú diel bráti v sboží neſweho otce ŠtítMus. 67a; bude nejeden nenaſwe děti pracovati ŠtítOpat. 19a; vlasy krútiec a někdy i neſwymí svú tvář ozdobujíc t. 14b; jiní berú neſwe non sua Ol. Přísl. 11, 24; žena, kteráž požádá s přivolením muže nesvého HusE. 1, 190; dotknutie nesvé ženy s žádostí zlú a s přivolením jest hřiech smrtedlný t. 1, 366; (pán lakotný) musí násilé činiti chudině své i ne ſwe ChelčPost. 168b; dal-li (pan Přibík včely) Petránovi, dal jako nesvé Tkač. 289. — Nenáležitý, nicht gehörig: v času neſwem non suo Ol. Kaz. 7, 18. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nesvój zájm. cizí, nikoli vlastní: siemě tvé bude putovati v zemi nesvéj; nevlastní, nejsoucí v pokrevním příbuzenství; nepatřičný, nenáležitý Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nesvój pron. = cizí; — nenáležitý Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|