ˣnestanné, -ého n.; k nestaný
jur. pokuta za nedostavení se k soudu: trecentorum denariorum pena, que nestane vulgariter dicitur Reg 2,1191 (1289)
Nelze vyloučit čtení nestanie (srov. LF 40, 151), ale pravděpodobnější je adj. zpodst., doložené též v stpol. (v. GbSlov 2,621)
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nestanný, adj., das Nichterscheinen betreffend. — Zpodstatnělé nestanné, -ého, neutr., pokuta za nedostavení se ku právu, stpol. niestanne soudní trest šesti hřiven za nedostavení se k roku: trecentorum denariorum pena, que nestane vulgariter dicitur Reg. 2, str. 1191 (r. 1289).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².