nesstánie, nestánie, -ie n.; k sstánie
v čem [žádoucím] nesetrvání n. nesetrvávání, neschopnost vytrvat, nevytrvalost: ohyzdná je vrtkost v mysli z neſtanie v dobrém ŠtítMuz 69b (~Opat, ~Sáz, neſſtanye ~Jez); každý hřéch jest proti pravdě a každý smrtedlný jest neſtanie v pravdě HusVýklM 228a (~B)
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nesstánie, nest- nestánie, -ie, neutr., nevytrvání, Nichtbeharren: ohyzdna jest vrtkost v mysli z nestánie v dobrém ŠtítVrť. 145.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nesstánie, nestánie¹, -ie n. nevytrvalost
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nes(s)tánie, nestánie, nesstánie n. = nevytrvání; nedostavení se
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.