nesnázě | StčS | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |
Nesnázě | GbSlov |

nesnázě, f., též nesnáz, nebo -i f.; k nesnadný

1. (čeho, v čem) nesnadnost, obtížnost, těžkost (něčeho): toť sem proto předeslal, abych neſnaz Danielových knih vám okázal ProlBiblL 157b (ad Dn) difficultatem; secundum signum extrinsecum salvacionis est difficultas in peccando, id est neſnaz v hřešení PostGlosMuz 93a; voda isopová…všicku neſnaz dýchaní oblechčuje Vodň 83b asthma fugat; tento lék viďal sem, ano mistr Vilhelm jej činí, jakož tuto popsal jest, a v tom nenie nižádné neſnazy LékRhaz 63; a to jest pro neſnaz diela při tom LékSalM 236 propter difficultatem; ta neſnaz poznánie stává se na každém miestě masitém LékSalM 293 heac obscuritas

2. námaha, vynaložení sil, úsilí; „s nesnáźú“ nesnadno, pracně: potom s velikú neſnazij popadše jej [rytíři divokého muže] AlexPovB 274a; pakli sě komu zdá, že s neſnazi pičká BřezSnářM 65b cum difficultate; neb co by plátno bylo takovú péčí, nespáním, neſnazemi a takovú prací královstvie naše České… opraviti MajCarA 24 tantis difficultatibus; což anděl má z svého přirození, to panna musí míti s neſnázý a s prácí HusSvátTN 147a; přišel jest Pán, jemuž všecky věci byly sú lehky, a neſnazi někakú ukázal jest tu: zamútil sě, křičal jest HusPostH 163b; že na konci lékař nemóž zaléčiti, leč (zet rkp) s převelikú neſnazy LékSalM 222 nisi cum difficultate maxima; krále Zykmunda poslové, kteříž s nesnází slyšení obdrželi BřezKron 488 cum difficultate; s jakou starostí a nesnází sotva jsme slyšení dovolati se mohli ArchČ 20,550 (1467); ║ jedechom přes převysoké hory…, i přijedechom s velikú neſnazi do vlasti akvilejské KarŽivA 393 (s velikým nesnadenstvím ~B) cum magna difficultate s velikými těžkostmi; že se potom jedva s neſnazy napravil [Tomáš] k věření ChelčPost 118b zdráhavě, těžce

2. nesnáz, svízel, strast; v pl. útrapy: přistup k duchovní múdrosti, povede tě…k netbání na svět, k malé neſnazy, ale k věčnému utěšení ŠtítBrigP 89a ad modicam tribulationem; a tak jest konec řeči velmi pěkné o Bruncvíkovi, kterak jesti veliké neſnaze a nebezpečnosti trpěl na tomto světě… a kterak jemu lev věrně pomáhal v jeho neſnazech až do jeho smrti BruncBaw 15b; a tak tento drak jeho [chudého] z jámy vynesl a jeho z veliké neſnaze vyvrhl GestaB 104b; trpiechu velikú neſnaz od hovad AlexPovB 266a; neb bychom tak vypluli z neſnazi a hřiechu přísahy křivé HusVýklB 44a; ti, jenž jemu [Husovi] přejí, jistotu z stálosti a setrvánie jeho zvědúce v tak velikých neſnazech MladHusC 125b in rébus asperis; pro mnohé neſnaze, kteréžto od nich [prelátů] trpie JakVikl 197b; periculis neſnazi vel nebezpečenství VýklKruml 291b (2 C 1,10: tak z mnoho nebezpečenstvie nás vypravil BiblOl, pod. ~Lit, ~Pad, ~Praž); žeť nenie těch neſnazy potřebí tvrdých ChelčPost 78b; aby…také pro jeho [Kristovu] vieru podstupovali neſnaze a trpěli RokLukA 187b; ne na jedny, kteřížto od pravdy zákona Kristova odstúpili, zámutkové, neſnaze, neštěstie přišlo KorMan 150b; v těchto přehořkých neſnazech odolati ŽídSpráv 45; ║ potom z nesnází jej [Pávičku] na rukojmie pod základem vydal [rychtář] ListářRožmb 3,17 (1445) z těžkého postavení (z vězení)

4. (v čem [v činnosti]) překážka (něčeho), protivenství bránící uskutečnit něco: sladko bude, když člověk nepřestane [v úsilí] a neopustí pro prvú neſnaz OrlojB 41a; kterak sbožie zemské činí neſnazy v dosěžení té dokonalosti LyraMat 125a difficultatem; plynú [Jáson a Herkules] beze všie překážky i neſnaze TrojK 89a; přede všemi neſnazmi draka, těla i světa zhóru vletuje [duše] PříbrZamP 140a; počiv [Zikmund] nebezpečnu neſnaz v mého města dobývaní Budyš 15a; molestiam, id est dificultatem neſnazie vel přěkážky, křivdy VýklKruml 222a (2 Mach 11,31: přiekazy trpěti BiblOl, ~Lit, truchlosti ~Pad, úzkosti a zámutku ~Praž); veliké neſnaze budu moci přemoci ChelčBoj 348b; těžké věci pro neſnaze opúští ChelčPost 221b

5. ztráta, újma, škoda: chytrý uzřev zlú pótku, pokryl se jest, ale robata tady jdúce trpěly sú neſnaze BiblLit Pr 27,12 (vádu ~Ol, škody ~Pad, pod. ~Praž) dispendia; nikdy nečteme, by kdy které vojsko…s takým neštěstím i neſnazij z lodí na břeh nepřátelský vystúpilo TrojK 117b tanta infelicitate, tanto discrimine; ať všecka vojska řecká z země vytrhnú a nás u pokoji bez neſnazij a škod zuostavie TrojK 132a; my bychme mohli podezřím v tom býti a skrze to k velikým nesnázím přijíti ListářRožmb 3,125 (1446)

6. starost, obtížná záležitost: všech nesnází prázdni býti mají [konšelé] o tuto věc [vydávání úroků] úplně ListářPlz 1,222 (1402); a větčé neſnaz, kteráž na nich [ranách] jest, ta jest, aby slušně byly sšity LékRhaz 7; ta neſnaze apoštolům byla tělesně znova zakládati vieru tu ChelčKap 211a; máš li kterú neſnazy, utec se k známým AlbnCtnostA 44b

7. (o co, o čem, v čem) pochybnost, nejistota (v něčem): vida o to [co se stalo s Polyxenou] neſnaz,…mnoho dní o to s pilností ptá se TrojK 158b videns se in tantum…praegravari (volný překlad); když [moudří] v některé věci mají neſnazi nevědúc, kterak mají držěti JakVikl 190a difficultas; protož k slovuom pána Ježíše, maje rozum tělestný, neſnazy měl v tom a divil se tomu ChelčPost 160b; bývá tu neſnáz, že tu die o svatém Janu: Nebieše on světlo RokJanB 6a; pak nynie za našich časuov když mnoho neſnazy pozvniklo bylo HilPřijA 40 cum plurimae fuissent exortae dubietates; nebo mluvíme o některém kusu Písma již církví…přijatém aneb ještě nepřijatém; o přijatém nenie neſnaze HilPřijA 80; při nich [mastech] jsou mnohé neſnaze Apat 172b difficultates; nechtiece zmatkuov a nesnází po smrti své zuostaviti ArchČ 9,335 (1473); ║ jaké činíš v tom neſnaze, že smysleti já již tomu sama neviem Budyš 58b zmatky; mistrové hádajíce se vo tu neſnazi nemohli sú ukázati, co by byli ti případkové ChelčKap 270a o ten problém; bude liť chtieti tě pojieti právem příbuznosti, dobře se stane; pakliť nebude chtieti, tehdy já tě beze všie neſnaze pojmu BiblPraž Ru 3,13 (beze všeho omyla ~Card, ~Ol, ~Lit, beze všeho pochybenie ~Pad) absque ulla dubitatione nepochybně, jistě

8. (o co, o čem) rozepře, spor, pře: tato dva bratry jsta syn boží a člověk, mezi kterými stává sě často veliká neſnaz GestaB 114b discordia; takové neſnazie a potky, ješto nastávají JakKrev 166b; on zajisté, Satanáš, k bojuom a neſnázem zbouřil všechen svět pro vieru Kristovu JakZjev 89a; jižť na konec té neſnaze přídu s tebú [Hora s Prahou] v této mieře Budyš 71a; válku neboli kterú jinú neſnaz počíti ji vésti LetKřižA 194; infestacio neſnazie SlovOstřS 85; znamenavše mnohé rozličné a veliké nesnáze, búře…, násile i jiné rozličné neřády v království našem Českém ArchČ 3,227 (1421); pro některé nesnáze vzniklé v kapitulách o jednotu a pokoj ArchČ 3,405 (1433) difficultatibus; léta 1442 byla nesnáz o tom, což se stávání řezníkuov dotýče, že každý hospodář rád je chtěl k sobě obrátiti ArchKutn 238 (1442); aby vždy zlost proti zlosti šla,… sváda proti svádě…, neſnaze proti nefnazy ChelčPost 6b; neb byla neſnaze o vieru, že se svářili řkúce: Tvrdá to řeč RokJanB 110a; ve všech věcech vydajme se sami jako boží služebníci, v mnohé trpělivosti, v zámutcéch,…v neſnazych RokPostB 141 (2 C 6,5: v válkách MamBřevn 148a, v lúpení EvOl, v nepřiezni lidskéj BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Pad, v nepřiezniech ~Praž) in seditionibus; a když se jim přihodí nějaká neſnaz, přicházejí ke mně, abych rozsuzoval je BiblPraž Ex 18,16 (kterú svádu mieti ~Card, ~Ol, ~Lit, korčenie ~Pad) disceptatio; máte Aarona a Hura s sebú; vznikla li by jaká neſnaz, vznesete na ně BiblPraž Ex 24,14 (var. v. nesnadenstvie 3) quid… quaestionis; ruoznice byla veliká a neſnaż mezi mnú s lidem mým a mezi syny Amon BiblPraž Jdc 12,2 (róznice ~Card, ~Ol, ~Lit, boj ~Pad) disceptatio; testamentum…facio…, ut lites vel rixas, guerras et dissensiones meam post mortem pretextu horum bonorum non relinquam róznic, neſnazi, krykóv ProkPraxD 28b; kteří by chtěli neřád v zemi a neſnaz bezpotřebnú učiniti ZřízVlad p8b inanem tumultum; vědomo jest, že by ruoznice. nesnázi a nejednoty škodné…povstati mohly ArchČ 5,504 (1499) — jur.: pakli by paní Annička… které nesnáze vedla ListářPlz 1,342 (1432); kterak sú nesnáze vznikly a povstaly mezi urozenými p. Hynkem Krušinú … a p. Burianem…, kteréžto nesnáze já oprávce jsem ArchČ 3,27 (1444); de et super omnibus causis et controversiis o všecky pře a neſnaze ProkPraxD 22a; neb pro taková o zprávu nekonečná nesrovnánie mnozí rozdielové a neſnaze u desk při kladení bývají VšehK 105a; jakož jest byla nesnáze mezi řemeslem súkenickým z Plzně z jedné a Ondráškem súkeníkem odtudž z strany druhé o valchu ListářPlz 2,40 (1458); ║ infestare práci, neſnaz váleti SlovOstřS 137 útočit, napadat býti v nesnázi být předmětem sporu: o všecky věci, kteréž mezi námi v nesnázi byly ArchČ 16,88 (1392); každý kus viery, když jest v neſnazi, tehdy roste RokJanB 120b (~K)

9. odpor, projev nesouhlasu n. nevole: nečinímť v tom [přísaze] já [Praha] neſnaze, ale na toť musím dbáti, žeť bóh brání přisahati na každém ovšem stvoření Budyš 69a; aby jí postúpil [syn matce] světnice a komory a což by jí potřebie bylo zde nahoře v domu…bez nesnáze všelikéj TeigeMíst 1,2 (1419); tehda slibujem…ten plat deset a sto grošuov jim propustiti beze všie odpory a nesnáze ListářRožmb 1,39 (1421); toho všeho svého sbožie jmám i slibuji…postúpiti i stúpiti beze všie otpornosti i beze všie nesnáze a vymlúvánie jim svrchupsaným pánóm ArchČ 9, 256 (1433); [záletník k paní:] skrze tu příčinu taková slova ke mně vymlúváte a takové neſnaze a búřky proti mně jednáte HynRozpr 186b sölich romor; a vrátie li kdy co, ale vždy s nesnází a neúplně, že vaši vždy škody nemalé berú ArchČ 8,126 (1474); Anna et Katherina…in dictis domibus debent continue manere…abs omnibus angariis, obprobriis, vulgariter beze všech neſnazy, útiskuov i protivenství AMP 2004, N2a (Kniha trhů viničních; 1488); slibujem… pěkně zaplatiti všecko beze vší nesnáze ArchČ 9,519 (1490)

Srov. nesnázka, nesnadnost

Ad 3: za lat. tribulatio stč. též mučenie, nátisk, núzě, robota, truchlost, zádava, žalost. – Ad 4: za lat. molestia stč. též protivenstvie, těžkost – Ad 5: za lat. dispendium stč. též strast, úraza. – Ad 7: za lat. dubietas stč. též pochyb̕enie. – Ad 8: za lat. discordia stč. též nerovenstvie, nesvornost, rozdvojenie, roztrženie; za seditio též svár; za disceptatio též hádanie; za quaestio též pře; za dissensio též nesvoľenie, rozdielnost, roztržka; za tumultus též búřka, povyk, reptánie, rozbroj; za controversia též otpornost, válka

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


nesnázě, -ě, fem. Nesnadnost, těžkost, obtíž, Schwierigkeit: nic sobě o to neſnaze žádné neučinieme TkadlM. 86; panno milá, měl ť sem pro tě veliké nesnáze Výb. 2, 69; (Ježíš maje vzkřísiti Lazara) neſnázi někakú ukázal jest tu, zamútil sě, křičal jest HusPost. 163b; preláti svým lakomstvím mohú býti příčina mnohým k spasení pro mnohé neſnáze, kteréžto od nich trpie Vikl. 197b; tento lék viďal jsem, an mistr Vilhelm jej činí, a v tom nenie nižádné nesnázi RhasE. 31 (I, 36); abych neſnaz Danielových knih vám okázal difficultatem Kladr. předml. k Dan.; aby (písař) nic nezanedbal, co by jim (lidem) mohlo škodu, súd, zmatek, nesnáz jeho nepilností přinésti VšehJir. 309; já tě beze všie nefnáze pojmu absque ulla dubitatione Ben. Rut. 3, 13. Pochybnost, Zweifel: když (múdří) v některé věci mají neſnázi nevědúc, kterak mají držěti, tehdy sě ptají, kde v božiem zákoně o tom kusu psáno stojí difficultas Vikl. 190a; mluvieme o některém kusu písma již církví přijatém aneb ještě nepřijatém; o přijatém nenie nefnaze HilPřij. 80. Rozepře, spor, Hader, Miszhelligkeit: tato dva bratry jsta syn boží a člověk, mezi kterými stává sě často veliká neſnaz GestaBř. 114b; aby vždy zlost šla proti zlosti, sváda proti svádě, neſnaze proti neſnazy ChelčPost. 6b; zemané a města měli velikú nesnáz mezi sebú o berni Let. str. 143; skrze tato kompaktáta všeliká nesnáze i války pominula jest ArchČ. 8, 332 (1462); když byla neſnaz o jednostajné podstatě syna božieho s bohem otcem HilPřij. 81; ruoznice byla veliká a neſnaž (sic) mezi mnú a mezi syny Ammon disceptatio Pr. Soudc. 12, 2; neb pro taková o zprávu nekonečná nesrovnánie mnozí rozdielové a nesnáze u desk při kladení bývají VšehJir. 171. Nesnázě, příjm.: odtud adj. Nesnázóv: Matěj, Nesnázuov syn z Mnichovic ArchČ. 13, 360 (1510).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


nesnázě, f. nesnadnost, těžkost; námaha, vynaložení sil, úsilí: s nesnázú nesnadno, pracně; nesnáz, svízel, strast; (v čem) překážka; ztráta, újma, škoda; starost, obtížná záležitost; (o co, o čem, v čem) pochybnost, nejistota; rozepře, spor; odpor, projev nesouhlasu, nevole
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


nesnázě f. = nesnáz, nevůle, nevolnost; — pochybnost; — rozepře, spor
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).