|
|
|
nesmierně adv.; k smierně, nesmierný 1. nad jakoukoliv míru, s ničím nesrovnatelně, nezměřitelně: umiež rozděliti, kterak bóh jest milosrdný: že on neſmíerṅie. A kterak člověk: že smierně HusPostH 124a (~B, ~D, ~M). – Srov. nezměrně 2. nesmírně, nezměrně, bezmezné; [o boží vlastnosti] nekonečně: laute neſmyernye, točíš přielišné aneb ščedřě Slov KapPraž A 73/5,306a; neb jest [Bůh] neſmierṅie dobrý a neſmierṅie dobré miluje HusJádroV 225a; jest duch svatý…tak dobrý neſmierṅie jako otec i syn HusVýklB 18a; bohu neſmierṅie dobrému KancJist 61; jakož v tom blahoslavenství dokonalém každý milovati bude neſmirnie ChelčArc 212b; infinite neſmiernye SlovTřeb 267b; z psaní kněze Fulšteina nesmierně zarmúcen sem ArchČ 14,280 (1499); ║ kterak s kolivěk raněn neſmierṅie, chtěl bych za tě umřieti věrně TristB 186a ať jsi raněn sebevíc. – Srov. nemierně 1 3. [u výrazů vyšší míry] nepoměrně, nesrovnatelně; u komparativu daleko, mnohem: veliké milovánie hospodin židuom ukázal, ale neſmiernie věčie nám dal ZrcSpasK 37; když sě přirovnává [člověk] k druhému, jenž jeho neſmyernye převyšuje LyraMat 25b improportionabiliter; od něho [od Boha] neſmijrnie lepší odplatu vezmeme po své smrti HusSvatokup 170a; neſmiérnie slušie viece pánu Jezukristovi…věřiti…, nežli jiným svatým JakVikl 188b infinitum; ale že každá muka pekelná neſmierňe těžši jest nežli smrtedlná tělesná ChelčSíť 120a; mnohem výše a dále váže [Kristus] padlé a ztracené pokolenie lidské nad vážnost škody mnohých ovcí ztracených…Protož tuto stvořitel neſmiernie výše mluví o stvoření rozumném ChelčPost 179a; neſmirniegij dál, než jest nebe od země RokPostB 419; od sebe neſmiernie lepších lepší býti KorMan 80a 4. neumírněně, ne s mírou, nepřiměřeně; [o pití] nestřídmě: i voda, ktož ji neſmiernie pie, duši v jejiem opatření přěkážie OtcB 38b (neskrovně ~A) per aquae abundantiam (volný překlad); ale jsú pohřiechu tak nesmierní, že řkú: Proto jsem živ, abych pil neb jedl neb v čems buď tělesném neſmiernie sě kochal ŠtítMuz 98a (~Sáz, ~Jez); rozmnoženými slovy, za dlúhý čas, bez náboženství, blektavě, neſmijrnie, z obyčeje…to jednají [lidé modlení] ChelčPost 131a Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nesmierně, adv. — Ne s měrou, bez míry, nemírně, ohne Masz unmäszig: ktož ji (vodu) neſmíerníe pie per aquae abundantiam OtcB. 38b; abych v čems bud tělesném neſmiernie sě kochal ŠtítMus. 98a; umějž rozděliti, kterak bóh jest milosrdný? že on nesmierně, a kterak člověk? že smierně HusE. 2, 268; blektavě, neſmijrnie to (modlení) jednají (lidé) ChelčPost. 131a. — Neskonale, unendlich: jenž (= což) jest nesmierně větčí hřiech než… HusE. 1, 109; neſmíernie věččie jest moc boha HusPost. 22b; neſmiérnie slušie viece pánu Jezukristovi věřiti než-li jiným svatým infinitum Vikl. 188b; život Kristóv, jenž jest neſmiernie světější t. 194b; veliké milovánie hospodin židuom ukázal, ale neſmíerníe věčie nám dal Kruml. 37a. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nesmierně adv. nezměřitelně, bez míry, nesmírně, bezmezně; nesrovnatelně, nepoměrně neumírněně, (o pití) nestřídmě; nevhodně Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nesmierně adv. = ne s měrou, nemírně Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|