neslavný adj.; k slavný
neslavný, neobdařený slávou: tak Neſlawny (m. Neſlawne) bude mezi muži popatřenie jeho [Krista] BiblLitTřebT Is 52,14 (potupené ~Mik, bezslavné -~Pad, ohyzděné ~Praž) inglorius; inglorius bez slávy vel neſlawny SlovOstřS 85; inglorius bez slávy, neſlawny, id est sine gloria SlovKlem 55a; ingloriosus…, qui est sine gloria, neſlawny, nesvítězitelný VodňLact L8a
Za lat. inglorius stč. též nechvalný
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
neslavný, adj., unrühmlich; pol. niesławny. — Bez slávy, neſlawny inglorius SlovK. 55a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².