1. nezdrženlivý, nezdržující se tělesných požitků (zvl. pohlavního ukojení), neovládající se: a budú lidé sami se milujíce…, bez pokoje, hánce, nezdrżeliui, ukrutní, bez dobrotivosti BiblLit 2 T 3,3 (~Pad, ~Praž, nevzdržěliví ~Ol, nesdrzeliwi aut smilní, nečistí VýklKruml) incontinentes; incontinentes smilní, nezdrzedlywy HusBetl 2,84 (2 T 3,3); ktož pak nečistí a nezdrżeliwij jsouce…, tiť sou jen toliko jacís bezední, hrdlatí trychtéřové, ješto v sobě nic skutkuov nezachovávají BechNeub 16b; incontinens…, id est non continens Nezdrżeliwy VodňLact L6a. – Srov. nevzdržělivý

2. jur. čeho [smlouvy] nedodržující, neplnící něco: naplněni všie nepravosti…, bez žádosti dobré, smlúvy nezdrżieliui, bez milosrdenstvie BiblPad R 1,31 (~Kunšt, ~Mlyn, MamKapR, neſdrzyeliwi BiblKoř, nezdrzedliwi ~Mosk, nezdrżliwi ~Bosk, nedržební ~Praž, bez viery nesočilivé ~Lit) absque foedere; bez žádosti dobré, smlouvy nezdrželjvj AktaBratr 1,47a (R 1,31). – Srov. nesdržiecí

3. ♦ čest nesdržělivá jur. věrolomnost: pakliť toho neučiní [Oldřich z Rožmberka], tehdy musili bychom dále jeho čest nezdrželivú dobrým lidem po zemi ohlásiti ListářRožmb 2,295 (1443)