nesbedný | StčS | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

nesbedný adj., též nesbedlný

1. [o zvířeti] nezvládnutelný, nedající se spoutat, polapit, zkrotit ap.: Aspis slóve hádek jeden, ten jest tak velmi nezbeden…, když kto kúzly kce jej jieti, nemóže ničse prospěti AlxV 220 truculentior; takež tiem skroti nezbedného volem krotkým i plachého BawEzop 2544; jeden vepř hrozný a velmi nezbedny TristB 55a vreislich unde vreissam divoký; pakli sú v tom [ptáci v odporu] přieliš nezbedni, tehdy je jakožto zpurné a nezbedné a nehodné vymietají [lidé] a zavrhují od sebe KorMan 173b; měl li bych…platiti i spolu za dobytče nezbedné ArchČ 18,411 (1500?) splašené

2. [o člověku a jeho chování] (komu) svévolný, zpupný (vůči někomu); [vůči autoritě] vzpurný; [vůči slabšímu] bezohledný: z králóv jeden, jenž bieše velmi neſbeden LegJiřB 295; krále svého… umořili [Židé] smrťú tvrdú (-rr- ed.) svú neſbednu pýchú hrdú HradMar 52b bezuzdnou; když s nad koho větčí vzveden, nebuď nižšiemu nezbeden BawEzop 1532; otec jeden syna jmějieše a ten jemu nezbeden bieše BawEzop 2519; mužíček jeden, velmi svú myslí nezbeden BawJetř 229; by král v zlosti velmi nezbeden TristB 90a er was von zoren verwunt; každý pyšný jest nezbedny Kruml 315; co li jest pomohlo Alexandrovi, že j věděl…, že mu jest nelze od meče sníti, než že j tiem byl neſbednyegy a viece sobě hřiechu dobyl? ŠtítKlem 8b; mistr svatého Písma jeden <z> svý vóle byl jest nezbeden Svár 85; inprobus, id est non probus, non laudabilis, inportunus vel perseverans nezbedny VýklKruml 125b (Sir 13,13: nebývaj nekolný BiblDrážď, ~Ol, všetečný ~Lit, ~Praž, otrtým ~Pad); některé vyvleče diábel z sprostnosti víry…a v jakés dvornosti nezbedné ustaví je a v smyslech vysokých ChelčPost 130b; potvora mrzutá [tj. Žižka], ukrutná, hrozná, nezbedna, kteréž když ruka lidská shladili nemohla, prst boží ji udusil SilvKron 58b monstrum… importunum; ale jazyku žádný z lidí skrotiti nemuož, neb jest nezbedne zlé, pln sa jedu smrtedlného BiblPraž Ja 3,8 (nepokojné ~Ol, ~Pad) inquietum nezkrotné; právo jest od předkuov nalezeno i těm k obraně, kteříž nic vinovati nejsúce od nezbedných nebo lestných nebo hrdých k súdu přitaženi bývají VšehK 73b (zpodst.); ║ vždy aby kvetla [dobrota, tj. urozenost vladyků iron.] pěknými umýváními v lázniech, rozkošným, častým a nezbednym mytím ChelčSíť 152b nezbedným (?); nebo vlčatuom ani nedvieďatuom v zlosti nejsú přirovnány [děti], ani jiným stvořením ukrutným v zlostech nezbednych, v křiku vzsteklém ChelčPost 161a v nezbednostech

3. neodbytně obtěžující, dotěrný: aby svým snažným a ústavným voláním mohl [hlas srdce] přemoci velikost toho neſbedlneho hluku ŠtítSvátA 115a cogitationis illicitae tumultum; ale oženíš li se, péči věčnú přijmeš,…těžké obecenstvie, tovaryšku nezbednu BurleyMudrC 177a; ale nynie k nezbednemu napomínaní nepřátel mých jsú změněni [soudcové] AktaKost 93a ad instantiam aemulorum; toliko k nepravým, falešným, nezbedným žalobám…jej [Husa] jakožto kacieře neústupného odsúdili ste ArchČ 3,191 (1415) importunas; domů přijde [člověk z kostela] drstnatý, nesnadný, nezbedný, nevděčný, těžký bližním, ani jemu nemohú uhověti, ani co vděk na stuol dáti ku pokrmu ChelčPost 141a; abychom byli vysvobozeni od nezbedných a zlých lidí BiblPraž 2 Th 3,2 (náhlých EvOl, náramných BiblOl, ~Lit, ~Praž) importunis; k tomu jest tak smělý a nezbedný, že včera starú babu ke mně do domu poslal s svými dary a novými rozprávkami HynRozpr 223b also beherczent und unsälig; ║ non murmuravit contra deum, sicut aliqui pauperes inpacientes (nezbedni gl.) fiunt in suis defectibus Káz UK III H 9,135a protivní, reptaví

Ad 2: za lat. improbus stč. též nevolný, otporný. – Ad 3: za lat. impartunus stč. též nesbožný, nesnadný

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


nesbedný, -sbedlný nesbedlný, -zbedný nezbedný, adj.; pol. niezbedny (z češt.) nezbedný, niezbęany neodbytný; č. nesbedný je z ne-sъ-bъd-, souvisí asi se slovesem bъdêti a znamenalo podle toho původně ‚něco, čeho nemůžeme cítiti, něco nesnesitelného‘, srov. pobdieti cítiti. — Nepokojný, prudký, bujný, nevázaný, unruhig, ungestüm, ungebunden: ten (aspis) jest tak velmi nezbeden, jakž nedbá i jedněch kúzel AlxV. 220; krále svého (Krista) umořili (židé) svú neſbednu pýchú hrdú Hrad. 51b; jenž (král) bieše velmi neſbeden JiřBrn. 295; tehdy bych byl neſbedny Táb. 1, 17; tu ť přihna mužíček jeden, velmi svú myslí nezbeden Baw. 179b; takéž tiem skroti (hospodář) nezbedneho (volka mladého) volem krotkým i plachého t. 55a; jenž má syna nezbedneho t. 54b; otec jeden syna jmějieše a ten jemu nezbeden bieše t. 55a; kdyžs’ nad koho větči vzveden, nebuď nižšiemu nezbeden t. 39b, nebud na nižšího prudký; co-li jest pomohlo Alexandrovi, že j’ věděl, že mu jest nelze od meče sníti, než že j’ tiem byl neſbednyegy a viece sobě hřiechu dobyl? Štít. uč. 8b; mistr svatého písma jeden svý (= z své) vóle byl jest nezbeden OpMus. 199b; každý pyšný jest nezbedny Kruml. 315b; ať se nerozpuknú (lidé) jako nežit bolestný s mnohú prchlivostí nezbednu ChelčPost. 68b; domů (z kostela), přijde (člověk) drstnatý, nesnadný, nezbedny, nevděčný t. 141a; horlivosti nezbedne, netrpělivé t. 243a; některé vyvleče ďábel z sprostnosti víry a v jakés’ dvornosti nezbedne ustaví je t. 130b; modlte se za nás, abychom byli vysvobozeni od nezbednych a zlých lidí importunis Pražsk. 2. Tess. 3, 2; jazyku žádný z lidí skrotiti nemuož, neb jest nezbedne zlé, pln jsa jedu smrtedlného inquietum malum t. Jak. 3, 8, těm, kteříž nic vinovati nejsúce, od nezbedných nebo lestných, úkladných nebo hrdých k súdu přitaženi bývají VšehJir. 123; nezbednee zvieře jsú peniezi MudrC. 31a. — Neodbytný, ustavičný, zudringlich, unaufhörlich: aby svým snažným a ústavným voláním mohl přemoci velikost toho neſbedlneho hluku Štít. ř 115a; hovění sluh (pánům) nezbedne, ješto mnozí nemohú jedné vuoli uhověti ChelčPost. 33b; vždy aby kvetla (»dobrota« vládyčí) pěknými umývaními v lázniech, rozkošným, častým a nezbednym mytím ChelčSíť. 152b; — inops nezbedny MamF. 89b (ch. m. nezbožný).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


nesbedný, nezbedný, nesbedlný (trojslab.) adj. (o zvířeti) nezvládnutelný, nedající se zkrotit; (o člověku) svévolný, zpupný, vzpurný, bezohledný; neodbytně obtěžující, dotěrný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


nesbedný adj. = bujný; ustavičný; koho se nelze zbaviti, neústupný; nepokojný, prudký, nevázaný
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 10 měsíci a 21 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).