|
|
nesčěstie, -ie n., s prep. též v ne v štěstí; k sčěstie 1. neštěstí, neblahý úděl (stav), bída, soužení: v nepřátely kóň oboři [Neguzar] v svém neſtyeſty i v svém hoři AlxV 1717; nebť ščestie po neſiczeſty bývá, neſczeſtye po ščestí KatoVít 72a; dokona sě na ňem [poustevníku] sklad všeho nezczieſtie OtcB 6b; také když ustavičně a vždy rovně svého náboženstvie chová, vždy zajedno v sčěstí i v neſſczieſti tak vždy rovně, točíž když mu sě zle vede, by neuménil svého náboženstvie AlbRájK 156; všecky puotky, všecko neſſczeſtie OrlojB 32b omnia infortunia et cuncta tristifica; nenie větčieho neſczeſtie než to, komuž nikdy nepřihodí se nic protivného GuallCtnostM 39b nihil…infelicius; vdy se člověk mění, v štěstí i v newſſtieſtij HusDcerkaD 158b; jiní se modlé svatým…a prosí jich, aby je vyprosili ze zlých věcí, z vězenie, z neſſtieſtij, z hanby světské ChelčPost 131b; zčestie zavodí v nezczeſtie…; zčestie se trousí, nezczeſtie se spe KorMan 181b 2. neštěstí, veliká nehoda, pohroma; v [boji] neúspěch, nezdar: potupenie a nezczeſtye v cěstách jich ŽaltKlem 13,3 (var. v. nesbožie) infelicitas; již tepruv neſtieſtie nad neſtieſti nás potká BruncBaw 2b; k velikému neſſtieſti své vojsky zahubení přišel [Nikanor] BiblOl 2 Mach 8,35 (pod. ~Lit, ~Pad, ztrativ nešťastně všeckno své vojsko ~Praž) summam infelicitatem; chtiec sě skrýti [přátelé světa] neb obranu nalézti před nezſſczeſſtijm ŠtítSvátA 43a; jakž sme křesťané, tak nás vše nezcżeſtie podešlo MartKronB 33b ungluck; co nás v tom [tažení proti Tróji] muož potkati, štěstieli čili neſſtieſtije, toho v jistotě nevieme TrojK 112a prosperum vel adversum; všelikým štěstím se stkvieše [Xerxes], ale…všechna svá vítězstva neſſtieſtim skonal AlexPovB 257b; abychom neupadli v některé nezċeſtie jakožto nóh uraženie HusVýklB 128b; infortunium neſſczeſtie SlovOstřS 85; po nesczesty ohně a vyhoření města Opavy PrávOpav 2,11 (1431); těch dní varuj sě člověk, aby nejezdil ani chodil na lov, neb zle sě jemu pro neſſtieſtye dařiti bude a strach jest zlé příhody LékFrantB 41a; nebuď žádná řeč tak chytrá…, by tebou hnula od viery Ježíše Krista, ani… žádné štěstie i neſſtieſtie RokPostA 68a; když se příteli tvému neſſtieſtij děje, čekaj u sebe, nebo již nad dveřmi máš je TovHád 9b; ║ zbúřila li by se kdy proti nám búře neſſtieſtie Čtver 38a adversitatis protivenství, hrozící záhuby. – Srov. nesboženstvie 3. zosobněné neštěstí, nepřízeň osudu, nadpřirozená síla zasahující nepříznivě do života lidí (podle středověké lat. literatury): ach na tě a vždy běda na tě, na zlé neſſtieſtie TkadlA 5b; vždy, kadyž štěstie běží, tud vždy bliz bývá od něho neſſtieſtie TkadlA 11b; že kdežkoli co dobrého štěstie zjedná, tu hned neſſtieſtie to zruší a zkazí TkadlA 11b; nebť nás, neſſtieſtie, tak brzo při sobě mieti móže jako které štěstie TkadlA 17a. Jen v Tkadl 4. nesčěstím, po nesčěstí adv. na neštěstí, nešťastně: nedarmoť řékají lidé: Stalo mi sě, po neſſtieſti, veliká škoda TkadlA 26a (~B); neb se jest to pravú náhodú a neštěstiem přihodilo ArchČ 14,177 (1469) Srov. nesčastnost Ad 2: za lat. adversitas stč. též protivenstvie, škoda Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nesčěstie (psáno často -zč- nezčěstie), -šč- neščěstie, -ie, neutr., neštěstí, Unglück, Unheil; rus. nesčastije. — (Neguzar) v nepřátely kóň oboři v svém neſtyeſty i v svém hoři AlxV. 1717; potupenie a nezczeſtye v cěstách jich (synů lidských) infelicitas ŽKlem. 13, 3; zetřěnie a neſcziellie ŽKap. t.; dokona sě na ňem sklad všeho nezczieſtie OtcB. 6b; neb ť ščestie po neſſczeſty bývá, neſczeſtye po ščestí Vít. 72a; zčastné by bylo to jejich nezſczeſſtije Štít. ř. 11b; hlediž na levici, totiž na neſſczefiie světa NRada 2023; po neſtieſti štěstie bývá a po štěstie neſtieſti Baw. 172a; nadarmo ť nekají lidé: stalo mi se po neſſtěſtie TkadlM. 131; ustavičná mysl jest v ščěstí i w newſſczzieſti Kruml. 178a; tak nás nezczeſtie podešlo Mart. 33b; když se příteli tvému neſſtieſtij děje, čekaj u sebe, nebo již nad dveřmi máš je Hád. 9b; (Nikanor) nezceſtíe o zahynutie vojska svého došel jest infelicitatem de interitu Kladr. 2. Machab. 8, 35; svrchovaného nezčeſtie Pernšt. t.; múdrý sčestie na nesčestie nesadí, smluví se raději podobně než svadí KorMan. 181b, sčestie zavodí v nesčestie t.; sčestie se trausí, nesčestie se spe t.; neſſtěſtij se s nimi objímá RešSir. 193b. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970². 
nesčěstie, -ie n. neštěstí; nesčěstím, po nesčěstí naneštěstí, neštastně Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. 
nesčěstie n. = neštěstí; — po nesčěstí — bohužel, pohříchu Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947. 
|