nesátý adj.; k sátý
[o půdě] neosetý: že všeho pustého, neſátého, nenasazeného, zbořeného, to dvé odhádati má [úředník] za osedlé, sáté, nasázené, ustavené za jedno VšehK 128a (~B)
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nesátý, adj., neosetý, unbesäet; ze sieti. — Když (místokomorník) odhaduje, (má v paměti míti,) že všeho pustého, nesátého, nenasázeného, zbořeného, to dvé odhádati má za osedlé, sáté, nasázené, ustavené za jedno VšehJir. 205.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².