|
|
nerozdielně adv.; k rozdielně, nerozdielný 1. nerozdělitelně, nerozlučně, neoddělitelně: ale vždy sě drží [duše] ve všěch svých mocech najvyššieho dobrého nerozdyelnye Aug 135b; dušě, kteráž bude… najvyššiej svaté trojici sladkým objímáním nerozdielnye přijednána OrlojK 395; plné člověčstvie, s nímž jest…syn boží tak nerozdyelnije v jednu sě osobu spojil ŠtítSvátA 26a tam inseparabiliter…est unitus; ty [Synu] jsi ve mně a já [Bůh] v tobě nerozdielnie ŠtítBrigP 82b inseparabiliter; s ním [s Kristem] i s každým jeho přikázáním sě oddala a nerozdielnie spojila [věrná duše] PříbrZamM 3a; in solidum nerozdielnie, bez rozvázanie SlovOstřS 86; že i syn muoj Jonata spřieznil se s Davidem nerozdielnie BiblPraž 1 Rg 22,8 (zaslíbil se ~Card, ~Ol, ~Lit, všel jest v slib ~Pad) cum…foedus inierit. – Srov. nerozdělitedlně 2. čeho, s čím) neodděleně (od něčeho), nerozděleně, jako celek, pohromadě (s něčím): bychom…božie tělo přijímali…s boží krví nerozdielnie BawArn 3694; protože moravské biskupstvie náměstek jeho [Gebhartův] Severus oboje spolu držal nerozdielnye PulkLobk 126 (nerozděleně~B) indivisim; pod obojí postavú jest jeden týž Kristus. Neb již jest nerozdyelnye krev s tělem i tělo s krví ŠtítBarlB 106; tiem tělem, jenž jest je vzal [Kristus] nerozdielnie od božského, že se je nikdy nedělilo od toho těla RokJanK 300b; neb nerozdielnie každý pravý křesťan pána boha celého a nerozdielného přijímá HilPřijA 85; aby v přijímaní pod obojí způsobú křesťané z víry plnost božství spolu a nerozdilnie přijímali BechMuz 142b; všecku ves nerozdílně držím a zapsánu mám Půh 7,6 (1490); to vše nerozdílně se vším příslušenstvím, jakož to zboží od starodávna v svých panstvích bylo jest ArchČ 5,572 (1499). – Srov. nerozděleně 3. jur. [o nakládání s majetkem] jako nedíl (srov. „nediel“ 1): ti, ktož to Drslavovo zbožie držie společně, nerozdielnye PrávOpav 1,18 (1429); Machek Forman…veškeren statek svůj…v tyto knihy zapsal jest múdrým a opatrným Bartoňovi a Tůmovi, otci svému, společně, nerozdílně SvědBydž 420 (1453); ║ ambos in solidum fecit oba spolu nerozdielnie ustavil ProkPraxD 26a jako účastníky nedílu; Dorota z Proseč…vovdověvši, i chlebila s Mikulášem, synem svým…Pak odtad z Vlašimě šla na nájem do Krasovic…vždy nerozdielně s synem svým ArchČ 37,887 (1460) na nedílu 4. ♦ společně (spolu) a nerozdielně, společnú rukú (a) nerozdielně, ruku pospolňú… nerozdielně jur. ve smyslu společné odpovědnosti, solidárně; [o plnění finančních závazků] rukou společnou a nerozdílnou, na základě dlužnické solidarity: Pavlík starý z Sovince slíbil za Sčepana z Vartnova a za pana Vok stára z Holstaina a sám za se slíbil mi [Oldřichovi Hechtovi] společnú ruku nerozdílně…všudy mě odvaditi a prázna učiniti Půh 1,252 (1407); slibujeme…společní rukú nerozdielně…zaplatiti List VýbAkad 2/2,411 (1422); my…, rukojmie za nadepsaného Ctibora, s ním i vedle něho…, rukú ovšem pospolní všichni beze lsti slibujem nerozdielně… věno nadepsané ve dsky zemské vložiti ArchČ 37,1768 (1436); jistec i rukojmě spolu slibují a nerozdielnie ProkArs 168b; Štěpán praví, že s Šaclem rukojmie byl za téhož Bartoně za 15 zl. rukú společnú a nerozdílnie (m. -ně) NaučBrn 64; měšťané…nerozdielně a společně před nás jsú přistúpili a …nás [Jindřicha z Hradce] jsú všichni jednostajně prosili ArchČ 9,333 (1472); společně a nerozdielně… plnit i a platiti ListářPlz 2, 188 (1476); abychom…společně a nerozdielně o to se zasadili ArchČ 5,407 (1482); k svému vlastniemu jmění, držení a požívání všecko spolu a nerozdielně vyplatiti ArchČ 18,14 (1498). – Srov. nerozdielný 6 5. bez rozdílu, nerozdílně (trochu arch.), stejně: však těch jmen Písmo užívá nerozdilnie ComestK 78b (nerozdělitě ~C, ~S) indifferenter; jako by bylo koleno člověčie jednostajně naklonité na každú stranu nerozdyelnye LyraMat 6b indifferenter; tu nerozdyelnye všickny spolkem budú zpoviedati [falešní zpovědníci], a tu lichevníky, cizoložníky, vražedlníky, ktož kolvěk k nim příde a jediný groš dá, všechny rozhřěšie WaldhPost 67b; biešta oba [Achilles a Patroklos] jedné vuole, a což měl jeden, to i druhý nerozdielnie TrojK 121a quod erat unius, eorum alterius totum erat; nebo které věci přicházejí protivné, přicházejí nerozdielṅe na dobré i na zlé JakZjev 48b; ač v každém dole nepropójčovali by se lánové, propojičky i ortové nerozdielnie PrávHorS 148b indistincte; abychme my s tím Míšeňským v též přímiřie a v túž smlúvu jako i s nimi nerozdielně vstúpili ArchČ 2,272 (1450); bychme byli rozděleni, že by ve mně [v Kristu] nebyl Otec, tehdy bychme nemohli nerozdielnie diela dělati RokJanB 236b; modl se za mne pánu bohu, žádám, i všech spolubratří nerozdjlně AktaBratr 2,234a; těch tak pět osob z potazu přistúpíce, jeden z ních (niech ed.), komuž poručeno bylo z jednostajné vuole pověděli…, ten vyznal jest nerozdílně NaučBrn 14. – Srov. nerozdělitě Srov. nerozlučně Ad 1: za lat. in solidum stč. též pevně. - Ad 2: za lat. indivisim stč. též v hromadě (PulkLobk 124). – Ad 3: za lat. in solidum stč. též společnú rukú (SlovKlem 56b). – Ad 5: za lat. indistincte stč. též bez rozdielu (AktaKost 12b) Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nerozdielně, adv.; pol. nierozdzielnie. — Nerozděleně, nerozlučně, solidárně, ungeteilt, unzertrennlich, solidarisch: Severus oboje (biskupství, pražské i moravské) spolu držal nerozdyelnye Pulk. 56a; plné člověčstvie, s nimž jest syn boží tak nerozdyelnije v jednu osobu sě spojil Štít. ř. 26a, (on) oba (vykonavatele své poslední vůle) spolu nerozdielně ustavil a zřiedil HistArch. 32, 135. — Bez rozdílu, ohne Unterschied: těch jmen písmo užívá nerozdilnie ComestA. ad ComestC. 81b. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970². 
nerozdielně adv. nerozdělitelné, nerozlučně; nerozděleně, pohromadě; bez rozdílu, nerozdílně, stejně Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. 
|