1. [o celku] nedílný, nedělitelný, nerozdílný (poněkud arch.), nerozdělitelný; [o sdružení osob] nerozlučný, nerozlučitelný: ve jmě svaté a nerozdielně trojice amen PulkS 173 (nerozdělené ~B) individuae; aby z svého nerozdyelneho tovařišstvie… radost jměli Aug 87a indissolubilis; a že ty tři osoby, bóh otec, syn, svatý duch, mají nerozdyelne božstvie, jedno rovné panstvie AlbRájA 48a (nerozdělené ~B, nerozdielnie ~K) una indivisibilis deitas; tělo proto nerozdielno bude, když by také malosti bylo, až by nemohlo býti rozdvojeno ŠtítBes 51; že jsú v božské jednotě tři osoby, nerozdyelnee v strany božské podstaty, ješto j vždy jen jedna ŠtítSvátA 23a; jižť sem já prvnieho i poslednieho svého klénota pozbyl, jenžt sem jej na poklad v svém nerozdielnem srdéčku byl pevně zachoval TkadlA 5b (fig.); takt má býti v manželství nerozdielný obyčej v životě a v bydlení, aby do smrti jeden od druhého lúčiti ani děliti sě nemohl… neb manželstvie jest svazek nerozdielný HusManžV 108b; skutkové trojice svaté zevnitř sú nerozdielni HusVýklB 26b; posvěcen jsa [chléb], nerozmnožný, v přijímaní neproměnný, nerozdielný v lámaní, celýť jest buoh v stavu plný PísHusit 25 podržující celost těla Kristova při lámání; inseparabilis nerozdielný SlovOstřS 86; atomtis (atonus ed.) nerozdielnie věc SlovWies 1a; deus erat cum eo [Christo] modo spirituali per unionem ypostaticam skrze spojení nerozdylne KázGlos UK XII G 23,15b; a potom bude bydlenie přítomné a nerozdielně s svým milým chotem na věky věkóm ChelčPost 249a; ita electi Dei multi sunt in ecclesia uniti caritate quasi vinculo nerozdielnym RokMakMuz 65b; trojice svatá jest tři osoby, totiž otce i syna i ducha svatého v jednostajném a nerozdielnem bytu ŽídSpráv 158; neb jest [Kristus]…v jednotě nerozdielně v otci a otec v synu AktaBratr 1,23a; ║ jsú jeden lid nerozdielný v roty, neb v jednotě ducha přebývají laskavého AktaBratr 1,181a nerozštěpený. – Srov. nerozdělitedlný, nerozděľucí, nerozdělující

2. ot koho, ot čeho neoddělitelný od někoho (něčeho), tvořící jednotný celek s někým (s něčím): kterak otec jest <s> synem a syn s otcem a duch svatý od obú nerozdyelny a nerozeznané vycházie WaldhPost 94b; chvála bohu nebeskému i jeho synu milému, také i duchu svatému od božstvie nerozdyelnemu KancJist 59; ktož pie krev jistě mú od božstvie nerozdyelny KancJist 87; ║ mistr Jeronym, jsa jeho [Husův] tovařiš velmi milý a nerozdielný MladJerJ 48a socius illi coniunctissimus nerozlučný, důvěrný. – Srov. neděľený

3. úplný, nikoli jen částečný: jakož manžel dá vuoli své manželce a jie věrnost nerozdielnu slibuje až do smrti HusManžV 110a; nerozdielně každý pravý křesťan pána boha celého a nerozdielneho přijímá HilPřijA 85; ║ sacra vestis intemerata (nerozdielna gl.) manens GlosSed 195b (var.: indivisa, incorrupta) neporušená

4. nelišící se, nejevící rozdíly, nerozdílný (trochu arch.), v podstatě shodný; se subst. v sg. totožný, stejný: a tak Ježíš jest syn boží vedlé těla, neb z panny a dcery božie sě jest narodil a sjednal sě jest s ní skrze milost nerozdielnu BelB 85a; si…una per accentum mutatur littera jedno slovo nerozdyelne GlosSed 26b; pro nejisté věci…, kteréž v sobě nejsou hřiech, ale sou nerozdielne, tak že mohou býti dobře aneb zle etc. JakZjev 127b obojaké; že ona byla spojena…s jeho duší tak, jako by byla jedna duše, ne v podstatě, ale v nerozdielnem milování RokLukA 76a; také má býti nerozdielna svyklost spravedlivosti, aby… k sobě sami jeden k druhému spravedlivě se měli RokPostA 175a; buoh otec, syn a duch svatý jsú jedné podstaty nerozdielně v božství, avšak z jistých povah každý z nich má své zvláštnosti osobnie, a v tom mají rozdielnost KorMan 53a; indiferens… non differens podobný, nerozdielný VodňLact L6b; ║ a v tom trém [bytí, vědění a chtění] kak jest jeden život, jehož nelze od toho trého odlúčiti, a jedna mysl a jedna byt, a kak nerozdyelnee rozeznánie, avšak rozeznánie ŠtítKlem 16b nesnadno rozlišitelné

5. jednotný, sjednocený, svorný: rcemyž všechni spolu jedním a nerozdyelnym hlasem: Amen WaldhPost 115a; také v království přikaž všem tak pod obojí zpúsobú přijímati, abychom byli v jednotě nerozdílní ArchČ 3,421 (1435); toto má býti mezi manžely: Nerozdielna svyklost viery [tj. věrnosti] pravé RokPostA 171a (~B, ~K)

6. jur. společný, tj. zavazující zároveň dlužníka i ručitele: markrabie Prokop neboli jeho děti…mohú… pět set kop grošúv mezi židy neboli křesťany vzieti i dobyti na naši [dlužníka a ručitelů] škodu nerozdielnu List VýbAkad 1,801 (1383); slibujeme všichni jednú nerozdielnú naší dobrú a čistú křesťanskú vierú…ty všechny úmluvy…zdržeti ArchČ 37,740 (1435); těch tří tisíc zlatých vzieti a dobyti v křesťanech neb v židech pod úroky neb lichvami na naši na všech společní a nerozdielnu škodu TovačA 51a; Jan Šťáva a Machek Oškrd…přinesli jsú jemu [písaři] listy dva rozdielná, a purgrabie jich od nich přijití nechtěl…pravě, že měli list udělati nerozdielný ArchČ 9,519 (1490) ♦ rukú společnú a nerozdielnu, (jednú) rukú nerozdielnu, pospolňú rukú nerozdielnú ap. jur. [o slibu, plnění závazků ap.] rukou společnou a nerozdílnou, ve smyslu společné odpovědnosti, solidárně: slibujem svú plnú věrú jednú rukú nerozdyelnu… poslušní býti ListOleš 121 (1387); slibujem všickni spolu jednú nerozdielnú rukú…to držeti ArchČ 1,61 (1399); nerozdílnú rukú i s jinými rukojměmi Půh 1,228 (1407); my, svrchupsaní jistci… společně jednú rukú nerozdielnú slibujem ŽižkaList 9; slibuji já jakžto jistec a my…, rukojmě jeho, s ním a zaň všickni pospolní rukú nerozdyelnu, jeden sě od druhého neděle, ani sě děliti moha ListOleš 128 (1413); my…[duchovní správce a kostelníci] jednostajně ruku nerozdielnú vydali sme…vinnice dvě [tj. pronajali za každoroční plat] ArchČ 18,341 (1465); Jan Pudivítr jsa se mnú rukojmí rukú společní a nerozdílnú Půh 5,293 (1481); slíbil jemu listy přinésti, nerozdielnú rukú slibuje, i přinesl rozdielnú rukú ArchČ 9,518 (1490) zavazující k společnému plnění. – Srov. nerozdielně 4

7. jur. [o osobách] zúčastněný na nedílu (srov. „nediel“ 1): my Sudík z Boztěchova a Oldřich z Řečicě, bratry nerozdielná ArchČ 9, 244 (1402); zboží…, ješto jest jejich otec kúpil od mého bratra Valentina nerozdílného a sstupného bez mé vóle Půh 1,194 (1406); nás štvero erbóv nerozdílných Půh 1,278 (1408); Wankoni fratri suo indiviso nerozdielnemu AMP 2080,213a (Manuál radní; 1467); poh. Václava a Jindřicha, bratří nerozdílných z Tvorkova Půh 6,111 (1481)

8. jur. [zvl. o majetku] patřící účastníkům nedílu (srov. „nediel“ 1): jest ta věc [tj. dvůr] společně nerozdílná a to ve dskách stojí Půh 1,278 (1408); o nerozdielneem sboží mezi ženú a mužem jejím [nadpis]. Muž a žena nemohú mieti ijednoho rozdvojenie aneb rozdělenie PrávŠvábE 23b (o nedielnosti muže s ženú ~G); neb jest podle toho listu právo nerozdielně k němu [k platu] měl ArchČ 37,504 (1465)

9. nerozdielnie, -ieho n. gram. substantivum označující jednotlivinu: individuum Nerozdielnie Slov Ostřihom II 8,64 (nerozdělené KlarVokF 56)