nerovný | StčS | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

nerovný adj.; k rovný

1. nerovný, pokřivený; [o ploše] hrbolatý n. drsný: a ty [desky] sě spolu sjednáváchu v stanoviščiech, aby tu skulky nebylo aneb hladkost stěn nerowna ComestC 72a inaequalis; i uděláš tu oltář hospodinu bohu tvému…z skalé nerowneho ani uhlazeného BiblOl Dt 27,6 (var. v. nerovnaný) informibus; de saxis informibus z kamenie nerowneho VýklKruml 34b (Dt 27,6); o nerownem zlomení kúskóv lbi LékRhaz 4; má [dítě]…tělo nerowne a hrubé LékŽen 73a

2. (komu, k čemu) nestejný (s někým n. něčím), odlišný, rozdílný (od někoho n. něčeho): k tomu srdce bláznové nerowno bude BiblDrážď Pr 15,7 (~Ol, nerowne ~Lit, nepodobné ~Pad, ~Praž) dissimile; ohyzdno mniechu [Egypťané] také kvašenie snad pro nerowny stroj ComestC 48b pro dispari cultu; neb přirozenie nerownych věcí neraduje sě obcováním; proto praví [Písmo]: Nebudeš volem a oslem orati ComestC 114b dissimilium; [Aman králi:]…neb jest lid v tvém království nerowny jiným, nového práva užívajě ComestC 250b dissimilis; ale řád jest zpósob pravý rovných a nerownych věcí. dávaje každému svá miesta GuallCtnostK 154 parium atque disparium rerumi; užitečné jest neobierati sě s nerownymi, ješto mají jiné žádosti ŠtítMuz 9a (zpodst.); bieše Alexander…očí nerownych, neb jedno bieše črné a druhé bieše rozličné barvy AlexPovB 284b; ale sem smuten [otec], že zpuosoba tvá [synova] jest mně nerowna a nepodobná AlexPovB 237a dissimilis et inepta že mi nejsi podoben; dissimilis nerowny GlosSed 45b (var.: inaequalis, scilicet ipsi Christo, vel dispar); přijímajíť dobří, přijímajíť zlí, avšak příčinu nerownu k životu neb k zatracení KancJist 15 causa autem inaequali; dispar Nerowny SlovOstřS 74; tak jsta se ukázala [farizeus a publikán] nerownie v té modlitbě, že se v jedné viece pýcha nalezla než modlitba, a v druhé veliká pokora ChelčPost 211a; ║ nám nerowno, ty jsi na koni a já pěš TandBaw 1139 nejsme na tom stejně; při věcech zemských a světských chtiece, aby nerovné, a nesnadno což jest mezi námi, bylo srovnáno List VýbAkad 2/2,398(1440; zpodst.) nesrovnalosti, neshody

3. [o zvuku] různohlasý, vydávaný nestejnými hlasy: i znieše nerowny hlas nepřátelský BiblOl Sap 18,10 (~Lit, ~Pad, nesvorný ~Praž) inconveniens; diaphonia nerowne zpievanie SlovKlem 41b nesouzvučný vícehlasý zpěv

4. (komu) nerovnocenný (někomu), nemající stejnou hodnotu, velikost, silu ap. (jako někdo); [o člověku] nerovný (někomu): Nerowna miera všeliká LegKat 3219; když sě v přiebytku a v dobrých obyčejích s svatými nerowen nalézají JeronM 54a discordem; tak druh proti druhu hnasta jako dva nerowna rarohy BawJetř 523; takéž ač co s mocnějším dobudeš, Nerowny s ním diel mieti budeš BawEzop 434; všecky lány rozdělil [Lykurgos] jednostajně, aby nerowne dědičstvie jedněch nad druhé nepozdvíhalo GuallCtnostK 155 ut aequa patrimonia neminem aliis potentiorem redderent; kterak nepodobné [jest]: ratolesti z dřievie a kříž, kvietie a trnie…! Kterak nerowne: Spas ny! a Nechť sobě sám pomóž! HusPostH 60b; Nerowna jsú tehdy srovnání tato ChelčPost 105a; a tak podlé těla všickni bratřie sú, ale nerowni sobě AktaBratr 1,174b; jest li který muž své ženě nerowen na urození PrávŠvábE 36b niht eben burtic; mezi tím Albrecht z Rakús veda…, nerowen jsa českéj moci, spět se navrátil SilvKron 62a impar Bohemiae potentiae; ║ ale úsilé bolestné za pokrm vykládati nerowne hnánie jest: kdež slova o pokrmu mluvie, tu on [Martínek] bolestné úsilé pokládá ChelčBisk 54a nepřiměřené nerovný boj nerovný boj, tj. boj nestejně silných protivníků: že nerowny boj jest málu proti mnohu, protož málo jich přemoženo by od mnoha PulkS 256 (~B, ~Lobk, ~N) dissimilis; počne se boj (-uo- rkp) přehrozně lítý, ale ovšem nerowny, neb Řěkové daleko přěsílili Trojánské TrojA 23b proelium inaequale

5. (komu) nesrovnatelně velký (vůči někomu), nesrovnatelný, nesouměřitelný (s někým): tehdy ten jistý rytieř uzřev nepřátely neskrovné i přieliš sobě i svým nerowne OtcA 84b (přieliš silné ~D) hostis contra se innumera multitudo (volný překlad); když osmdesát let aneb sto živi budem…bohu slúživše v úsilí, ó, nerowny za to čas budem (bude ed.) kralovati v nebesiech OtcB 179b non pari tempore; Nerownym rozdielem jsú lidé srovnáni, že nenie tak chudých, by vždy bohatějšíni nepřidali BurleyMudrC 214a quam inique comparatum est, ut; že za to zdravie i statku odjetie dá mi [Bůh] odplatu nerovnú ListářRožmb 2,282 (1443); ║ é, nerowna věc: svatý Pavlín leží v zemi sprostně zakucen, a čekaje slavného vzkřiešenie, ale vás [boháče] veliké tesané kamenie…v horúcie peklo vtiskne OtcB 152b podivná, neuvěřitelná; i kde jest vzal papež tak nerownv moc HusPostH 71b nadměrnou (?)

6. nepříslušný, nenáležitý, neodpovídající: a protož Jan byl jest viece než prorok…a že jmě proročie jest jemu nerowno MatHom 173 prophetae nomen huic impar esse perhibetur; ingruus nerowny aut nepřestupný SlovKlem 54a; ║ a pakli kto tehdy nepřídieše [do kostela], inhed urozuměchu, že některú příhodú nerownu jest svázán OtcA 149b inaequalitate mimořádnou

7. pokřivený, nešlechetný, špatný, zlý: Thare othanitel nebo shonitel nebo nerowni VýklHebrL 229a nequam; čím se viece kto zlému a nerownemu a tomu, ješto se sám znáti nechce, podkládá, tiem jest on zase hrubějí TkadlB 87b (nerozomnému ~A); žalost jej potká od nerownych lidí BřezSnářM 131b (nevěrných ~S); opleť uši tvé trním, aby neslyšal jazyku nerowneho HusSvátA 506a (Sir 26,28 linguam nequam: jazyka zlého BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Praž, jazyku nepravého ~Pad); duše nerowná zatratí toho, kdož ji má JakPost 128b (Sir 3,27 cor durum: srdce tvrdé BiblOl a ost.); muožt [Duch svatý] navésti srdce v rovnost i u váhu, aby skrovné a múdré bylo…; a cožkoli nerowneho a nemúdrého jest, toť muož zrušiti v nich [lidech] ChelčPost 146a; kto pak kdy utěší kajície hřiešné po takém nerownem učení ChelčPař 194a; ║ pravda li, že dieš, že by to [plnění dohody] nerownee bylo RokPostK 20b nesprávné, nespravedlivé; že byl [Job] muž prostý, upřímého srdce, též mluvě, jakož jest bylo v srdci jeho, jako zpět činí nerowni a neupřímí ŽídSpráv 305 falešní

Srov. nepravý

Ad 2: za lat. dissimilis stč. též nepodobný. – Ad 3: k nerovné zpievanie srov. discordare nesrovnali se v hlasu VodňLact bb2b. - Ad 7: za lat. nequam stč. též nečstný, nešlechetný

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


nerovný, adj.; pol. nierówny nehladký, nestejný, nestejnoměrný, nemožný. — Nerovný, neurovnaný, uneben: incompositus, incultus nerowny SlovK. 54a. — Nerovný, nestejný, ungleich: jako dva nerowna rarohy, jeden malý, druhý mnohý Baw. 183b; uzřev nepřátely sobě i svým nerowne OtcA. variant k OtcD. 3b, silnější nad sebe i své vojsko; nám nerowno: ty jsi na koni a já pěš Baw. 166b, nejsme ve stejných podmínkách; úžitečné ť jest neobierati sě s nerovnými, ješto mají jiné žádosti ŠtítVrť. 21. Nesrovnatelný, unvergleichlich: když osmdesát let živi budem, mnoho bohu slúživše v úsilí, ó, nerowny za to čas bude (sic m. budem) kralovati v nebesiech non pari tempore OtcB. 179b, mnohem větší; é, nerowna věc: Pavlín leží v zemi sprostně zakucen a čekajě slavného vzkřiešenie, ale vás (boháče) tesané kamenie v horúcie peklo vtiskne t. 152b. — Neskromný, unbescheiden: (duch svatý) muož ť navésti srdce u váhu, aby skrovné a múdré bylo…, a což koli nerowneho a nemúdrého jest, to ť muož zrušiti v nich (v lidech) ChelčPost. 146a. — Nepříležitý, ungelegen, iniquus: (poustevníci soudili,) že (ten, kdo nepřišel do schůze,) některú příhodú nerownu jest svázán inaequalitate OtcACE. variant k OtcB. 36a. — Nenáležitý, unbillig: kto pak kdy utěší kajície hřiešné po takém nerownem učení? ChelčPař. 194a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


nerovný adj. nerovný, pokřivený, hrbolatý; nestejný, odlišný; nerovnocenný; nepříslušný, nenáležitý, neodpovídající; nešlechetný, špatný, zlý
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


nerovný adj. = neskromný, neshodný, nesrovnatelný, nesrovnalý, nepříležitý, nenáležitý
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 10 měsíci a 14 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).