neradný adj.; k radný
nemoudrý, nerozumný, pošetilý: dietě neradné AlxV 1657; ó neustavičné srdce bláznivé a neradne, sě již připrav k lkání ModlMil 131b; inconsultus neradny SlovOstřS 84; inconsultus neradny SlovKlem 54a; nebulosus neradny lakomec SlovKlem 66a. – Srov. nerodný (neródný)
Za lat. inconsultus stč. též nerozmyslný
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
neradný, adj., kdo si neumí dáti rady, nemoudrý, unklug; pol. nieradny kdo si neumí raditi. — Ono dietě neradne AlxV. 1657; srdce bláznivé a neradne Modl. 131b; neradny inconsultus SlovK. 54a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
neradný adj. nemoudrý, nerozumný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
neradný adj. = kdo si neumí poraditi, nemoudrý
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.