|
|
|
neprázdn, -i f., též neprázden; k prázdn 1. (čeho, s čím) zaneprázdnění, zaměstnání (něčím); bez vazby činnost; čeho péče o něco: tu neprazden přězlú dal jest buoh synům člověčím, aby sě s ní obierali BiblDrážď Eccl 1,13 (~Ol, zaneprázdněme ~Lit, ~Pad, ~Praž) occupationem; za jinú neprázdný svým bohóm (buo- rkp) slúžiece PasMuzA 617 (prací a neprazni ~Kal) in deorum sacrificiis occupati; z jiných [lidí] neprazdný ProlBiblL 152a (2 ad Job) ex aliorum negotio; netolik v prázdni, ale i v neprázdný máme naň [Boha] vzpomínati ŠtítVyš 38a in negotiis et in occupationibus; dobré mysléc, dobré mluviec, dobrému učéc svú čeleď, své súsedy: tiemť má [dobrá hospodyně] v svátek dobru neprázdn ŠtítKlem 58b; ktož by byl v boze upokojen od hluku neprázdni s tiemto světem ŠtítBes 76; pro pilnějších (pilněších ed.) věcí neprázni poručili smy tu při slovutným zemanuom ListářRožmb 3,164(1446); ║ při zem(skéj) neprázdny mieti utěšenie Aug 87b v zabývání se světskými věcmi; skrzě těžařstvie znamená sě neprazden myslná o těch věcech LyraMat 140b occupatio mentalis přemýšlení o těch věcech 2. [v příčinné konstrukci] zaneprázdněnost, přílišná zaměstnanost, přemíra práce: pro neprazden až dosovad to prodlili sú [Židé] ComestC 100b (pro neřádnost ~K) impediti; a v tom učení sem dosti neučinil tvéj libosti pro krátkost časa i pro neprazn Kruml 309; pro přielišnú neprazden, nebo zástupové ustavičně sě po nich [Kristovi a apoštolích] třiechu, v čas i miesta k jědení jmieti nemožiechu MatHom 196; že člověk…z neprázdny při rozličných věcech světských vždy miše v náboženství ŠtítKlem 119b 3. (čeho [nejčast. světa]) starost, zaneprazdňující věc, záležitost: aj toť mnú tohoto světa neprázdný jako mořské vlny i sěm i tam mecí PasMuzA 162; ež pro toho světa neprazden často boha (buo- rkp) i svého spasenie zapomínají [rytíři] KristA 1a; to [zrno], ješto padá v trní, to jsú ti, ješto, ač slovo božie slyšie, ale pro rozličnú tohoto světa neprazden, pro bohatstvie i pro tělesnú rozkoš trním sě zadusie KristA 49a (L 8,14 a sollicitudinibus et divitiis: v pečlivostech a v zbožích BiblLit, ~Pad, od pečování a zboží ~Praž, pečelováním a bohactvím EvOl, u péčiech a v sbožích ~Beneš, pro péči bohacstvie ~Zimn); a otloživ jiné neprázdny, jimižto náramně biech [Jeroným] súžen, tomuto dielu jedné moci bedlivost dal sem ProlBiblK (ad Jdt) 11a sepositis occupationibus; i jest hodné uprázdniti sě od žádostí, od zámutkóv a od neprázdnÿ tohoto světa ŠtítVyš 77a ab occupationibus mundanis; ku kterémužto času a dni pro neprázdni a potřeby rozličné téhož království…nikoli sme beze lsti nemohli býti ArchČ 2,257 (1449); jest ještě jiný zástup okolo člověka v srdci jeho ze mnohých věcí tohoto světa, ješto roztrhuje člověka svú nepraznij a svými hřmoty nepokojnými ChelčPost 74b Srov. neprázdnost Ad 1: za lat. occupatio stč. též obieranie, prácě, zaměstnánie Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
neprázdn, -zn neprázn, -zden neprázden, -zdni, fem., zaneprázdnění, Beschäftigung, Sorge; stsl. neprazdъnъ negotium. — Pro rozličnú tohoto světa neprazden Krist. 49a; potom přijde křivé dobré, jako ochotenstvie nepotřěbné a neužitečná neprazden srdcě ŠtítVyš. 27a; k němu (bohu) ve dne i v noci, v prázdni i v neprázdni často vzdyšíc (děti) ŠtítE. 105; protož (t. j. že nečinnost svádí ke zlému) dal buoh lidem nahotu, i také aby syrového nemohli jiesti, i jiných mnoho neprázdní, aby nikdy nemohl člověk prázden býti t.; dobré mysléc, dobrému učéc svú čeled, tiem ť má (dobrá hospodyně) v svátek dobrú neprázdn t. 106; (člověk) z neprázdní při rozličných věcech světských vždy miše v náboženství t. 218; ktož by byl v boze upokojen od hluku neprazdni s tiemto světem ŠtítBud. 76; (někteří lidé) vědie, kak vnitř v sobě mají sě k jinému uprázdniti a v jiném vně k óku lidem neprazdn nésti t. 167; v svých praciech, v svých neprazdnyech Štít. ř. 99a; mnohé hubeny činí neprazdn světská t. 222b; že (někdo) móž takových prací a neprázdní prázden býti Štít Vrť. 75; nepleť sě v neprázdeň tohoto světa t.; pro krátkost časa i pro neprazn Kruml. 309a; (proč o světských věcech) s takú neprazdni lidé práci mají t. 318b; tu neprazden occupationem Ol. Kaz. 1, 13. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
neprázdn (dvojslab.), -zdni f. zaneprázdnění, zaměstnání něčím, činnost; přílišná zaměstnanost; starost; zemská neprázdn zaměstnání světskými věcmi Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|