(koho /čeho) neznalost (někoho n. něčeho), nevědomost, nevědění (o někom n. o něčem): všeho zlého nepoznanye a nebytnost ZrcSpasK 96; co škodí člověku, že z té dcky chce ho shladiti lidské nepoznáṅie HusVýklB 20b humana ignorantia; že pocházie [kletba] od nepoznáníe boha otce HusPostH 82a; prvnie [příčina ztracení] jest nepoznánie neb nevědomie, nebo to spolu zároveň jde; ktož nezná, ten také nevie ChelčPost 32a; čím více ta slepota a nepoznánie boha uvede lidi v služby nemilé jemu ChelčPost 138a; již tu nenie nepoznánie, ale potupenie vuole božie RokLukA 268a; ješto z hlúposti, z nevědomie, z nepoznanije a z křehkosti v hřiechy padají RokPostK 317a; neb skrze nepoznanie a hlúpost shřešil proti pánu bohu BiblPraž Lv 5,19 (z omyla ~Card, ~Ol, ~Lit, skrze poblúzenie ~Pad) per errorem; pro lež nepoznánie tvého styď se BiblPraž Sir 4,30 (nenauky ~Lit, nenaučenie ~Pad) ineruditionis; ║ nebo nepoznanije skutku druhdy v súdu učiní, že najdospělejší poblúdí PrávHorK 7b (nevědomie ~S, ~T) ignorantia nedostatek náležité znalosti