neporušilost, -i f.; k porušilost
1. neporušenost, neposkvrněnost: nebylo by podobno, by…byl ji [Kristus Marii] poručil porušenému muži, matku všie čistoty a neporuſſyloſty LyraMat 17b
2. [těla] neporušitelnost, nemožnost podlehnout zkáze, nesmrtelnost: na těle oslaveném bude tenkost anebo proniklost proti hrubosti…, neporuſſiloſt proti porušilosti. O tom o všem die s. Pavel…: Sěje sě tělo v porušilosti, vstaneť v neporuſſiloſti HusSvátA 501b (~TN, ~TP; 1 C 15,42 in corruptione…in incorruptione: var. v. neporušenie 2); budeť také [v den soudný] místo porušilosti dána neporuſſyloſt, takže i od nižádné věci tělo oslavené nebude moci býti porušeno JakPost 198b; ║ a protož tento dar přirovnán jest k hřivně zlaté, jakožto dřevní dar, t. moci, přirovnán jest k hřivně měděné pro neporuſſiloſt, a tento k zlatu pro drahost HusSvátA 447b pro trvalou hodnotu
Srov. neporušenie