neporušenstvie, -ie n.; k porušenstvie
neporušenost, bezúhonnost, neposkvrněnost: ta znamenie neporuſſenſtwie připiš duši své Hugo 158. – Srov. neporušenie 1
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
neporušenstvie, -ie, neutr., neporušenost, Unbefleckheit: znamenie neporuſſenſtwie Hug. 158.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².