nepokľudný adj.; k pokľudný
1. nepokojný, nedodržující mír n. dojednání: absque federe…bez poklidu vel nepoklidne VýklKruml 273b (R 1,31: bez viery nesočilivé BiblLit, smlúvy nezdržěliví ~Pad, nedržební smluv ~Praž)
2. [o živlu] neklidný, bouřlivý, rozbouřený: tento bídný, hanebný svět, kterýž se vždycky búří jako nepoklidne moře RokPostB 193 (bouřivé ~K)
3. nedající se přivést do pořádku, bezútěšný(?): když ten hospodář vyjde, duše se z těla vybéře, ostane tělo člověka jako vyprázdněná pústka, hrozná, smrdutá, otevřená, nepoklidna, neveselá RozmlSmrt 1346
Srov. nekľudný, nepokojný