|
|
|
nepořádný adj., ojed. nepořiední; k pořádný, pořiední 1. [o chování] neřádný, odporující danému řádu, nepatřičný, nepřístojný; [o tělesné žádosti, skutku] neslušný, nemravný: kak jest velmi přěnesnadno, mému božství neporzadno, však sě rád chci ponížiti VítAlan 18a; neporzadne hnutie údóv, to činí stud neb hanbu ComestC 9a inordinatus; neporzadne smilstvie bez studu BiblOl Sap 14,26 (var. v. nepořádnost 2) inordinatio moechiae; řku, že má býti mysl zčištěna od hřiechóv, od žádostí neporzadnych Aug 46a; tělesní skutci v útěše těla neporzadney ŠtítSvátA 185b; všeliká nezřízená milost…a veselé kterékoli neporzadné jest duchovní cizoložstvo JakZjev 267a nevázané; aby ne podlé žádostí jeho [těla] nepořadnych šel člověk v zlosti ChelčPost 98a; v tom smilství mnohá myšlenie nepoṙadna ženy o mužiech a mužie o ženách s povolením mají v sobě ChelčArc 2b; ║ potom po druhém dni nastúpil duch boží, točíš zlý přepustú boží, Saula, i mluvieše jako porokuje, točíš řeč neporzadnu prostřed domu svého BiblCard 1 Rg 18,10 (~Ol, ~Lit, blencováše ~Pad, ~Kladr) prophetabat in medio domus suae scestnou, popletenou; nesmyslíš, ač mníš, by pro ten skutek nepoṙadneho korunovánie měl býti králem České země právě nazván Budyš 16a enormis nezákonného, nepravoplatného 2. nemírný, přesahující žádoucí míru, přílišný: tiť [ďáblové] za odplatu dadie oheň, bolest neporzadnu, neb jiným ničímž nevládnú LegKat 1384; milost…nedme sě, nehledá cti neporzadnee ŠtítVyš 44a (srov. 1 C 13,5) non est ambitiosa nepřiměřené; nejsúce [vychovatelé] při tom oslepeni tělesnú milostí ani hněvy neporzadnymi k těm dietkám ChelčPař 180a; ║ jazyk ochotný, ščěp života; a který jest neporzadny, potře svój duch BiblDrážď Pr 15,4 (~Ol, neskrocený ~Lit, neskrovný EvOl, BiblPad, ~Praž) immoderata neumírněný, nedostatečně ovládaný 3. gram. [o slovesných tvarech] nepravidelný: fertur anormala tunc neporzadna KlarVokF 91 (De grammatica); anormalum Neporzadnie Slov Ostřihom II 8, 64 4. ♦ nepořádný súd jur. soud pořádaný bez náležitostí obvyklých u „plného“ soudu: o súdu nezahájeném anebo neporzadnem PrávHorM 40b (~T, ~K) extraordinario, von dem ausordentlichen kleinem gerichte; jeden soud jest pořádný, totiž zahájený, jiný jest nepořádný JgSlov 5, 459 (Ms. pr. Kut. 4) Srov. neřádný Ad 3: srov. Fr. Jílek, Klaretovo čes. názvosloví mluvn., VKČSN 1950, č. 4, str. 33 Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nepořádný, adj., ne řádný, proti řádu: (ďáblové) za odplatu dadie oheň, bolest neporzadnu Kat. v. 1384, mimořádnou, neobyčejnou; móž býti to upřélišenie z nepořádné žádosti mysli ŠtítE. 164; kak jest přěnesnadno, mému božství neporzadno, však sě rád chci ponížiti Vít. 18a, proti řádu, stavu mého božství; (rodiče) nejsúce oslepeni tělesnu milosti ani hněvy neporzadnymi k těm dietkám ChelčPař. 180a; neporzadna anormala SlovK. 1a; aby ten kšaft tvrzen nebyl, že jest nepořádný ArchČ. 25, 53 (1525); syn nepořádný Háj. 290a, nemanželský. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nepořádný adj. neřádný, nepatřičný, nepřístojný; nemírný, přílišný Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|